Riegrův Slovník naučný/Abul-Faradž-Mohamed
Riegrův Slovník naučný | ||
Abul-Faradž | Abul-Faradž-Mohamed | Abul-Fazl |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Abul-Faradž-Mohamed |
Autor: | Jan Vaclík |
Zdroj: | Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 21-22 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Abul-Faradž-Mohamed-ibn-Isák el Nedim, arab. letopisec X. věku, vypravuje důležitou pro Slovany událost o svém, jak dí, věrohodném příteli, kterýž byv poslán k panovníku ruskému v poselství od jednoho z vladařů kavkazských, dal jemu zprávu, že Rusové, majíce své vlastní písmo, na dřevě je vyřezávají; ukázal prý též Medimovi kus bílého dřeva, na němž byla vyřezána písmena jednotlivá i celá slova, jichž podobu tento do spisu svého složil. V nejstarších dvou rukopisech Cařihradském a Petrohradském jsou snímky ty sobě docela rovné a tedy věrně zachované. Frähn, srovnav písmo to se všemi známými písmy, našel podobnost se Sinajským. Dánský učenec Finn Magnusen našel v nich runský klíč a tvrdil, že znamenají: Slaven vizusliut čili rus liud t. j. Slovan ruský člověk. Sjörgen je četl: Slovene s A si t. j. Slovan s Rusy atd. Dle domnění obou učenců jsou to runy skandinávské, psané oddělenými čárkami. O podobném písmě připomíná také Igor Svatoslavovič. V. též Achmet syn. Vk.