Lev, znamení České země,
mnohými jhy obtížené
vždy od cizího plemene.
Tak lva mordují a loupí,
rvou jse oň jako kohouti.
Braniž jse, milý lve, směle
a roztrhej nepřítele!
Nedej jse víc kocouruom drát,
ptákuom nad sebou panovat
a na křivdu svou se dívat!
Probudiž jse, nechtěj dýl spát!
Pán Buoh račiž ochraňovat
svých věrných, stálých zastávat
a žádostivý pokoj dát.
Mnozí bezbožní křesťané
jsou horší nežli pohané.
Vírou křestanskou se chlubí
a pod tím jse sami hubí.
Jak může, jeden druhého
připraví o všecko jeho,
zůstávaje v nesvornosti,
v nepravosti, nenávisti.
Přistupují k Antikristu,
opouštějíc k Bohu cestu,
sem i tam po světě bloudí,
šatan je do pekla loudí,
znaje pravdu, zapírají,
sprzněné svědomí jmají,
nedbají na slávu věčnou
pro slávu a rozkoš světskou,
v čemž nekřesťansky handlují,
i židy v tom převyšují,
však předce křesťané slují.
Leda jeden sám všecko jměl,
byť nevinně chudý visel,
bohatý z konopí vyšel.
Buohť jest spravedlivý mstitel,
nešlechetností nepřítel.
Žádnýť Boha nepodvede,
ale takový sám sebe.
Když přijde u poslední den Pán,
bude soudit a trestat sám.
Pozorujtež, světští páni,
zvláště zoufalí křesťani,
sejdete-li bez pokání,
ach, žádnýť jse neobrání.
Budeť na věky zle s vámi,
pozdní bude naříkaní,
zůstanete vinni sami.