Prospekt: Slovanská knihovna

Údaje o textu
Titulek:	Prospekt
Podtitulek:	Slovanská knihovna
Autor:	Eduard Valečka
Zdroj:	ORZESZKOWA, Eliza. Nerůžová selanka. Praha : Ed. Valečka, 1883. s. 93–94. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Zrajícím plodem naší doby na půdě mnohokmenných národů slovanských jest dlouho očekávaná vzájemnost literární.

Slovanští národové opět duševně směřují ku své prvotní jednotě, jsou jí schopni a proto dobrých výsledků nemohou nedospěti. Mnoho dřívějších, pokaždé bohužel zašlých pokusův o věc onu zúrodnilo popelem půdu pro příští pracovité ruce, pro příští vytrvalé úsilí; jiné skrovné ovšem zase ubírají se ponenáhlu směrem svým.

Proto na doplněnou jich odhodlali jsme se vedeni jsouce přízní obecenstva a nutností věci samé vydávati „Slovanskou knihovnu“, snůšku to prosaické beletristiky v překladech českých i vybraných původních prací našich.

Promyslili jsme všechny okolnosti, kteréž za našich dnů mnohému snad budou dosti vážny, jako současné vydávání tolikerých biblioték. Dle našeho však mínění přemnohé bibliotéky ony nevedou si soustavně, mají buď program obšírný, nebo všeobecný; my obmezíme se pouze na belletristiku slovanskou, kteráž plným právem toho zasluhuje, aby obraz o ní podávaný byl celistvý.

„Slovanská knihovna“ bude zatím vycházeti po menších svazcích nebo po sešitech dle toho, jak to neb ono dílo jest obsáhlé, ve lhůtách volných a přinášeti bude jenom nejlepší práce slovanských novelistův a romanopisců, jichž kratší životopisy a podobizny podáme pak pokaždé na konci sbírky téhož spisovatele.

Za spolupracovníky byli vyzváni a přihlásili se již překladatelé kompetentní. Redakce jest rozdělena mezi důkladné znalce jednotlivých literatur slovanských.

Odporučujeme se tedy přízni čtenářstva českého, od něhož záviseti bude rychlejší vydávání „Slovanské knihovny“ a správné dlouhé setrvání naše na této nově nastoupené dráze.

Úlohu máme arci velikou, neboť bohaté jsou již květy písemnictví ruského a polského, mnoho krásného už objevilo se na roli chorvatské, srbské a slovinské, mile vyvíjeti se to počíná i v mladém rodě bulharském, nezůstalo pozadu ani písemnictví lužicko-srbské, a předce veliká čásť toho všeho jest čtenářstvu českému dosud neznáma.

Převáděti ty růže jinoslovanské na roli českoslovanskou jest naším úkolem, a odběratelstvo naše zajisté se potěší, když bude míti v rukou utěšenou slovanskou růži stolistou.

Vydavatel.