Projev státního presidenta dr. Háchy

Údaje o textu
Titulek:	Projev státního presidenta dr. Háchy
Podtitulek:	Nepřátelé Velkoněmecké říše jsou také nepřáteli českého národa
Autor:	Emil Hácha
Zdroj:	Lidové noviny, roč. 50, č. 272. str. 1 Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	31. 05. 1942
Licence:	PD old 70

ČTK - Praha 30. května

Státní president dr. Emil Hácha měl v sobotu 30. května o 19. hodině v českém rozhlase tento projev:

Občané!

Pokládám za svou povinnost v této vážné chvíli připomenout vám některé skutečnosti. Když pan Beneš tak žalostně politicky selhal, byl jsem na sklonku roku 1938 zvolen řádně podle ústavy třetím presidentem. Český národ stál tu všemi opuštěn, Anglií a sovětským Ruskem zrazen. Tento stav zavinila politika dr. Beneše, který vždy stavěl zájmy demokraticko-židovského kapitalismu před potřeby naší národní budoucnosti.

Když nakonec naše země byly ohroženy Polskem a Slovensko se prohlásilo samostatným, rozhodl jsem se naše země, zrádnými spojenci opuštěné, dát pod ochranu Velkoněmeeké říše. To se stalo v dohodě a v souhlasu se zákonnou českou vládou. Tehdy pan Beneš byl v cizině zcela zapomenutým soukromníkem.

Pro mne a pro všechny myslící Čechy bylo zřejmé, že Anglie po vyhlášení války Velkoněmecké říši podnikne všechno, aby Velkoněmecké říši škodila. Nebylo proto pro mne jako zákonného a jediného státního presidenta žádným překvapením, že v tomto okamžiku pan Beneš se objeví na politické scéně jako britský agent. Jeho ctižádost učinila jej totiž zcela bezcitným k českému národu.

Kdo dosud plnil své povinnosti a soustředil se v práci, ten také dnes klidně pracuje ve svém povolání a tomu nebyl zkřiven jediný vlas na hlavě. Kdo však poslechl pana Beneše, ten doplatil na jeho rady už v roce 1938, a ten na ně doplácí také nyní. Všechna česká krev, dosud prolitá, mohla být ušetřena, kdyby se nebyl vynořil znovu pan Beneš společně s uprchlíky, kteří opustili vlast, aby se věnoval novým politickým obchodům. Jestliže dnes prohlásím lžipresidenta Beneše jako veřejného nepřítele českého národa číslo 1, zjišťuji jen skutečnost. Kdyby nebylo štvaní pana Beneše, jeho lidí v cizině a jeho tajných přisluhovačů v našich zemích, naše vlast by byla nejpožehnanější a nejklidnější končinou v Evropě. Všechna tvrdá opatření Velkoněmecké říše, která nás dosud postihla, byla vyvolána nesmyslnými pokusy o politický odpor, podněcovanými z ciziny panem Benešem. Také za odporným útokem vražedným na pana zastupujícího říšského protektora generála Heydricha zřetelně se rýsuje jako strůjce žoldnéř nepřátelských mocností pan Beneš. A tak padá na hlavu jeho i těch, kteří mu pomáhají, kletba oněch českých rodin, kleré svým zločinem uvrhl do nového neštěstí.

Český národ má jen jednu zákonnou vládu, a ta je zde v naší vlasti. Češi, kteří se řídí pokyny své zákonné vlády, nemají se čeho obávat - ti budou dále spokojeně žít. Ti však, co neuposlechnou mých slov jako svého jediného zákonného presidenta, ti, co nebudou dbát pokynů české zákonné vlády v naší zemi, ti budou zcela zaslouženě potrestáni. Tito Češi se vyloučili z české pospolitosti.

Místo českého národa je v tomto velikém boji jedině po boku Velkoněmecké říše. Nepřátelé Velkoněmeeké říše jsou také nepřáteli českého národa. Proto je povinností každého Čecha, ať je kdekoliv, účinně podporovat Velkoněmeckou říši v jejím obrovském boji, a to jak stálou spoluprací na válečně důležitých úkolech naší země, tak bezohledným potíráním nepřátelských pokusů o sabotáž a nepřátelských výmyslů, budovaných na lži a podvodu.

Buďte ubezpečeni, že kdyby pan Beneš zvítězil, štěstí naší vlasti i vašich rodin a dětí bylo by zcela zničeno bolševismem, který nezná slitování. V tomto boji nemůže být těch, kteří stojí stranou. Zde je možné jen dvojí: buď jít s Říší anebo se proti ní postavit. Ten z vás, kdo by se odvážil jen v nejmenším proti Říši pracovat, bude zničen. Jen na vás je dnes, abyste svou prací a svým přičiněním přispěli k vyhubení zrádců Říše, kteří jsou také našimi nepřáteli.

Nacistické okupace českých zemí v letech 1939–45 si vyžádala přes tři sta tisíc obětí. Pocity bezmoci vůči bezprecedentnímu násilí i tvrdá cenzura našly pochopitelně svůj obraz také v publikovaných textech a projevech. Řada novinářů, politiků a jiných veřejných představitelů té doby — z donucení, strachu, naivity, snahy o volbu menšího zla či z kariérismu — zveřejňovala texty a pronášela projevy, v nichž v souladu či v rozporu se svými názory omlouvala či dokonce vychvalovala válečné zločiny a jejich pachatele a prezentovala jimi nastolený režim jako záruku pro nerušený rozvoj českého národa. Články s opačným vyzněním vycházet nesměly. A ani opatrnost či podlézavost někdy neuchránily pisatele od perzekuce. Jediným smyslem zveřejnění tohoto a dalších podobných textů ve Wikizdrojích je, přiblížit současnému čtenáři, jaké argumenty používala nacistická propaganda vůči poraženému národu a jak se s nimi vyrovnávali oficiální tvůrci veřejného mínění. Wikizdroje obsahují desítky tisíc uměleckých, politických, náboženských, publicistických a jiných textů a uveřejnění žádného z nich — včetně tohoto — neznamená jakoukoli podporu názorů v něm uvedených. Rovněž upozorňujeme, že někteří autoři byli za svou slovní podporu nacistům po válce potrestáni podle Benešových dekretů a že podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka je v současnosti trestným činem.