Prof. Dr. Edvard Albert

Údaje o textu
Titulek:	Prof. Dr. Edvard Albert
Autor:	Ferdinand Menčík
Zdroj:	Kalendář Čechů vídeňských na rok 1894. Ročník III. Vídeň : Klub rakouských národností, 1893. s. 68–69. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Eduard Albert
Související články ve Wikipedii: Eduard Albert

Medicinská fakulta university vídeňské má světovou pověsť, a proto také ze všech konců světa spěchají sem nejen studující, ale i lékaři, aby poslechli věhlasných professorů. Slávu svou ovšem děkovati má mužům, kteří vědu medicinskou velmi povznesli, a z nichž mnozí, jako Škoda, Rokytanský a j. českého původu byli, anebo jako Hyrtl a někteří povoláni byli z Prahy, která v té příčině požívala chvalné pověsti. Mezi učiteli, kteří za naší doby na universitě působí, jest také rodák český dvorní rada Dr. Edvard Albert.

Narodil se 20. ledna r. 1841. v Žamberce z rodičů nepříliš zámožných. Gymnasium odbýval v Rychnově nad Kněžnou a dokončil je v Králové Hradci r. 1860—1861., odkudž pak odebral se do Vídně, aby se oddal medicině. Již r. 1867. povýšen byl na doktora, načež se stal roku 1869 assistentem na klinice barona Dumreichera. R. 1872. habilitoval se na univ. pro veškerou chirurgii.

Již r. 1873. povolán byl za professora do Inšpruku, kde vytrval až do r. 1881., kdy jest povolán na universitu vídeňskou. Za doby té měl zaujmouti místo na universitě v Praze, avšak jeho národní vědomí české v tom překáželo, že nebyl jmenován professorem tam, kde sobě toho přál. Od těch dob působí ve Vídni, a hlas jeho v lékařských otázkách jest závažný. Roku 1886. jmenován byl členem zdravotní rady, a r. 1887. jmenován dvorním radou.

O jeho zásluhách o vědu medicinskou není nám možno zde pojednati; uznány jsou s dostatek již tím, že jmenován byl členem řádným České akademie vědecké. Ani u jiných stránek života českého, jichž všímá si professor Albert, nemožno nám se dotýkati, avšak alespoň tolik zmíniti se musíme, že hledí pověst jména českého do šírých krajů rozšířiti. Hlavní pak snahou jeho jest, aby zvláště Němci poznali české duševní snahy a proudy, které v nové době v národě žijí, a poučil je o tom rozličnými články a posléz i obsáhlým spisem roku 1892 Die Poesie aus Böhmen, ve kterém umístil překlady vynikajících básnických plodů českých, jichž čásť daleko větší sám mistrnou svou rukou napsal. Také jest známo, jak nadšeně psal o Jaroslavu Vrchlickém. Ačkoliv nyní oddává se docela vědeckému bádání, z úkrytu přece pozoruje život český, a mnohdy v saloně jeho, který bývá dostaveníčkem vynikajících osob, projednávají se věci, které národu českému, jehož věrným synem zůstává, mohou přinésti mnoho prospěchu.

A jako k zemi a národu, tak lne i k rodnému svému městu, kdež sobě vystavěl nádhernou vilu a zařídil r. 1886. velikým nákladem park, jejž učinil přístupným i obyvatelstvu. Jak česky cítí, můžeme pozorovati jen z toho, že postavil v parku svém i osm stromů, které kdysi byly na Řípu, posvátné to hoře české.

I o rodáky vídeňské professor dr. Albert se stará, a kde může, radou i skutkem jest pomocen.