Pravěké pohřebiště u Měníka blíž Nového Bydžova

Údaje o textu
Titulek: Pravěké pohřebiště u Měníka blíž Nového Bydžova
Podtitulek: S ilustracemi prof. Jana Wolfa
Autor: Josef Hladík
Zdroj: Světozor, roč. 22, č. 50. s. 799 (1. část) a č. 51. s. 815 (dokončení)
Vydáno: 02. a 09. 11. 1888
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Měník

Roku letošního bylo předvěké pohřebiště odkryto u obce Měníka. Mám za vhodné, zmíniti se o učiněném nálezu i zde, aby čtenářům Světozora zajímavý předmět nezůstal neznámým.

Měník jest od Nového Bydžova směrem jihovýchodním 4 kilometry vzdálen a spojen okresní silnicí.

Silnice vede přes obec Humburky. Za Humburky položen jest přes Libeňský potok most. Zde odbočuje od silnice do polí vozová cesta.

Tato cesta stoupá záhy povlovné do nízkého návrší, po němž pole Měnická na štěrk bohatá se prostírají.

Z jara roku letošního zakládal si občan Měnický, Alois Volejník, v těchto místech štěrkoviště. Při odklizování ornice, sotva 0,4 m mohutné, uhodili dělníci na hliněné nádoby, které šmahem rozkopávali v domněnce, že v nich uloženy jsou peníze. Tak mi ku konci měsíce června sdělil synovec můj Josef Fišera z Měníka. I umínil jsem si Měník o blížících se prázdninách navštíviti a o věci na místě se přesvědčiti. Úmysl svůj jsem uskutečnil a štěrkoviště dne 21. července navštívil. Na hlíně ze založeného štěrkoviště odklizené a v hromady naházené leželo plno střepů. Viděl jsem na první pohled, že stojím na půdě předvěkého pohřebiště. Vlastník pozemku, jejž jsem na místě zastal, mi na dotazy mé vykládal, že na štěrkovišti při odstraňováni hlíny veliké množství nádob nestejného tvaru a různé velikosti bylo již vykopáno, ale pohříchu rozmetáno; teprve v pozdější době byly prý některé hrnky, které bez opatrnosti z hlíny vyloupnonti se daly, dílem do Bydžova dílem jinam od dělníků zaneseny. Sdělil mi dále, že i na poli za štěrkovištěm při hlubším zasazeni ruchadla střepy vyorává a že zde tudíž „pelechy hrnků“ (ipsissima verba) býti musejí. Zdravý tento úsudek venkovanův se mi velice líbil. Dohodl jsem se s ním, že učiníme dne následujícího na poli za štěrkovištěm zkoušku. Deštivé počasí, které se však dne 22. července dostavilo a s malými přestávkami do dne 9. srpna potrvalo, nedovolovalo mi, bych k zamyšlené zkoušce mohl přikročiti. Doby té jsem však použil k vyptání, v jaké asi vzdálenosti od sebe byla ložiska nádob objevena, zda se jevila v této vzdálenosti nějaká pravidelnost, jakého druhu byly nádoby, v jaké hloubce byly uloženy, a co se v nich nalézalo. Na základě učiněných mi sdělení vypracoval jsem si plán, dle kterého jsem mínil zkoušky prováděti, jakmile tomu počasí dovolí.

Dne 11. srpna přikročil jsem ku práci. Vlastník pozemku byl mi pomocníkem. Počal jsem u hromady hlíny ze štěrkoviště odstraněné tím způsobem, že jsem kázal odstraniti ornici na ploše 4 m2 veliké. Sotva že vrchní část hlíny do hloubky as 0,25 m byla vyházena, začaly se na odkrytém prostoru tu a tam jeviti střepiny. Na jednom místě byla hlína svým temnějším zbarvením a svou kyprostí zvlášť nápadná. Dal jsem proto při jedné straně průkopu, kde se mi hlína zdála býti mrtvou, vyházeti hluboký přikop až na štěrk, abych si uvolnil přístup k ostatní prostoře, a pustil jsem se po té sám do díla nožem a lžicí.

Zde onde počaly se při odškrabování hlíny bělati též třísky kostí. Známky uvedené nasvědčovaly, že jsem na pravé cestě. Několik okamžikův, a nůž seděl na rovném střepu. Střep objevil se záhy jako pokrývka veliké nádoby. Počal jsem odstraňovati hlínu do kola a tu jsem seznal, že k nádobě nalezené přiléhá nádoba druhá. Po čtyřhodinné zdlouhavé práci byl celý hrob otevřen.

Obsah hrobu:[1] a) Hlavní popelnice střepinami obložená a poklici přikrytá. b), c) Menší popelnice bez pokliček s oušky. d) Květináček silně popraskaný s ouškem. e) Popelnička s dvěma oušky a četnými okrasami — značně poškozená, g) Střepiny zvýše 0,1 m nakupené z rozličných nádob, a to misek, šálkův a hrnéčkův. i), h) Malé nádobky hrnečkové bez okras a oušek.

Obsah popelnic: V nádobě a) Rozdrcené kosti promíchané hlínou a popelem. Kořist žádná. b) Rozdrcené kosti. Na kostech jehlice, c) Rozdrcené kosti. Skoro na dně nádoby jehlice, d) Pouhá hlína bez kostí, e) Rozdrcené kosti dětské bez kořisti, g) a h) Pouhá hlína bez kořisti.

Vlhké počasí, které dne 12. srpna nastalo a celkem do dne 8. září trvalo, působilo mi při práci veliké nesnáze. Měl jsem málo okamžiků k řádnému dílu způsobilých; než přes to vše odkryl jsem v době od 13. do 25. srpna 10 hrobů. Přičiňoval jsem se všemožně, bych nádoby, které se zdály býti celistvými a neporušenými, zachoval; přičinění toto zůstávalo však na skrovné výminky bez úspěchu. Hroby zaplavoval mi déšť, a nádoby samy sebou vetché a lijáky rozmočené měnily se mi v hromádky střepin.

Dne 30. srpna navštívila mne na pohřebišti společnost několika pánů z Nového Bydžova. Ujednal jsem totiž s jedněmi z nich, že pro sbírky mladistvého musea Bydžovského trojdenní práci podniknu. Bylo ujednáno, že odkryté hroby prof. Wolf nakreslí. Den byl příznivý. Nebe bylo jasné a slunce příjemně hřálo. Učinili jsme zkoušku na osmi místech. Šest míst prozrazovalo, že jsme dobře uhodili. Do večera byly dva hroby úplně odkryty a ke kresbě připraveny. Ostatní čtyři zjištěné a jen částečně odkopané hroby měly býti teprve dne následujícího vypracovány. Než člověk míní a déšt mění. V noci dostavil se liják; nádoby hrobův odkrytých nám rozmočil a hlínu nad hroby částečně odkopanými proměnil v kaši. Dalo se předvídati, že se málo v celku vyzvedne, zvláště když dne 1. i 2. září pršeti nepřestávalo a všeliký pokrov slámou nic neprospíval. Mínil jsem zachrániti alespoň, co zdálo se býti ještě pohromadě, a proto jsem se jal dne 3. záři rozebírati hroby. Než špatně se mi dařilo a musejnímu spolku se mnou. Nádoby se rozpadávaly, jakmile se jimi pohnulo, a co se přes to vše celistvě na vůz dostalo, vzalo za své při dopravě.

Kořist v nádobách těchto hrobů byla velice skrovná. Nalezeny byly pouze zlomky jehlic a kroužky ze slabého drátu; vše se chová v museu Bydžovském.

Ve dnech 5., 6. a 7. září ujal jsem se opět práce a odkryl ještě 6 hrobů. Pro opětně nastalou nepohodu musil jsem však dílo na dobu příhodnější odložiti.

Položím nyní, co jsem při otevírání hrobu pozoroval.

V umístění hrobu jevila se částečná pravidelnost; bylyť od sebe v mnohých případech 1,5 m vzdáleny. V bezprostředním sousedství několika hrobů nalezl jsem dílem podélná, dílem nálevkovitá žároviště mnohem hlubší než hroby. Hroby byly vesměs jen ve hlíně vyhloubeny, a to vždy ať po štěrk, jenž někde mělko, jinde až 1 m pod povrchem se nalézá. V jednom případě byla hlavní popelnice při dně obložena oblázky velikosti husího vejce, v jiném opět spočívaly všechny nádoby na vrstvě jílu žlutého, jaký v blízkém okolí pohřebiště není, ale v obci Měníku, Vysočanech, Humburkách a u Bydžova hojně se vyskytá. Odtud byl sem patrně donesen. Skoro každý hrob vyplněn byl několika nádobami různé velikosti a rozmanitého tvaru, z nichž v tom kterém hrobě některé přímo, jiné šikmo a opět jiné poklopené ležely. Popelnice hlavní neboli veliké mají tvar džbánovitý a jsou bez uch a bez okras; v masse jsou silné i slabé a jsou na kotouči hrnčířském robeny (čís 1.). Přikryty bývají poklicí buď miskovitou (čís. 5.) nebo deskovitou, obyčejně v ruce hnětenou, z nichž jedna měla na sobě pravidelné vrypy struhadlové, bezpochyby dřívkem způsobené (č. 3.). Popelnice tyto obloženy bývají střepinami i dvojnásobně. Nádoby zvláštního druhu jsou tak zv. květináče (čís. 4.). Květináč scházel v málokterém hrobě. Květináče jsou v masse velice tlusté, tvaru neúhledného, někdy s ouškem jindy bez ouška, ale se dvěma, třemi ba i se čtyřmi pupky při hrdle; jsou urobeny z hlíny jílové, v níž dosti hrubá zrna písku ano i kaménky se objevuji a jsou po výtce do červena vypáleny. Nádoby menší, ať popelničky nebo misky, ať šálečky nebo hrnečky, ať kahánky nebo dětské hračky jsou dílem v ruce hněteny nebo na kotouči hrnčířském pracovány. Některá část těchto menších nádob jest urobena velice dovedně a na polo vypálena. Vnějšek i vnitřek bývá na způsob glasury tuhou vytřen. Hlína, z níž nádobky ty robeny jsou, jest velice rozmanitá. Okrasy jsou přímočárné i obloukové různého složení (č. 5., 6. a 7.). Na hrdlech menších a umělejších nádob jeví se vyryty čárky ve skupinách nestejného počtu.

Vystrojení nádob prozrazuje vůbec smysl pro umění a podává důkaz o značné dovednosti hrnčířské. Plyne z toho, že lid, jenž v dobách nedozírných v končinách Měníka a okolí se zdržoval, nemohl býti lid divoký, nýbrž byl spíše lid usedlý a duševně dosti vyvinutý.

Kořist v popelnicích jest velice chudá. Záležíť hlavně v jehlicích hřebíkům podobných, v malých kroužcích ze silnějšího drátu na způsob prstenů, v náramcích ze slabého drátu vinutých, v náramcích massivních kutých, vždy zohýbaných a polámaných a z náušnic drátkových. Kov, z něhož chudičké tyto šperky jsou zrobeny, jest dle vykonané analyse měď a bronz. Všechny kovové předměty pokryty jsou ušlechtilou rzí, ba někde proměnil se kov úplně v malachit aneb azurit, následkem čehož se tyto předměty při nejslabším nárazu v kousky rozpadávají.

Z jílu nevypáleného nalezl jsem přesleny a cívečky a výrobek zvláštního tvaru, hlavě zvířecí podobný.

Z kamene tři kusy jaspisu nestejné velikosti, dvě oblázkové kuličky, z nichž jedna jest velikosti husího, druhá holubího vejce.

Zbraní nebo nějakých nástrojů jsem nenalezl pražádných.

Nesnadno jest vyjádřiti se o tom, jaké asi stáří má pohřebiště Měnické. Z kořisti dobyté lze však souditi, že pohřebiště toto náleží do doby keltické, a to do oné doby, v které měď a bronz byly u zdejších obyvatelů kovem velice vzácným a tudíž zajisté nemálo cenným, i sloužily bezpochyby jen k okrase. Mám na mysli dobu asi 7 — 4 století před Kr. Tím však nikterak nehodlám tvrditi, že by pohřebiště nemohlo býti o tisíc anebo více let starší. Do tak zvané doby markomanské nebo snad i mladší dle dosavade učiněných nálezů nikterak nenáleží.

Ku konci poznamenávám, že některé nádobky pohřebiště Měnického úplně se shodují i co do tvaru a okras s nádobkami, které nalezeny byly u Mohelnice na Moravě a které v moravském zemském museu se chovají. Nález Měnický stává se tím v příčině srovnávací velice důležitým a zajímavým.


  1. Podrobnější popis podán bude v Památkách archaeologických.