Prácheňský zpěvník/Zařejtej, můj vraný koníčku

Prácheňský zpěvník
Zafoukej, větříčku	Zařejtej, můj vraný koníčku	Ženci a žnečky

$\relative a' { \time 2/4 \key fis \phrygian a4 a8 g fis4 a d2 cis4 b a r g fis8 g a4 g fis r a4 a8 g fis4 a d2 e4 d b r d cis8 b a4 g fis r \bar "|." } \addlyrics { Za -- řej -- tej, můj vra -- ný ko -- ní -- čku, za -- řej -- tej ve -- se -- le: jest -- li tě má mi -- lá u -- sly -- ší, na mě si vzpo -- me -- ne! }$

1. Zařejtej, můj vraný koníčku,
zařejtej vesele:
jestli tě má milá uslyší,
na mě si vzpomene!

2. Ona již zdaleka obrací
svoji růžovou líc,
zařejtej, můj vraný koníčku,
zařejtej ještě víc!

3. Počkej, má rozmilá Andulko,
až pole doorám,
vraného koníčka napojím,
travičky nasekám!

4. Až ve vsi klekání odzvoní
a lidé půjdou spát,
potom tě, má drahá Andulko,
zulíbám tisíckrát.

5. Když ve vsi klekání zvonili,
bylo pozdě v noci;
ještě se Jeníček s Andulkou
drželi v náručí.

6. Když jim nikdo v lásce nebrání,
milovat se mohou,
koníček vraný tam ve stáji
zařinkal podkovou.

Mat. Lád., Tvrzice, 45 let