Prácheňský zpěvník/To naše stavení
Prácheňský zpěvník | ||
Ten náš malý Honzíček | To naše stavení | To nejsou Humňana |
1. To naše stavení
je celý z kamení,
[: šel milý okolo,
nedal pozdravení. :]
2. Nedal pozdravení
pro jednu chybičku:
[: že jsem mu nedala
červenou růžičku. :]
3. Nedal pozdravení
to kvůli slovíčku —
[: že jsem mu neřekla:
dobrou noc, Pepíčku! :]
4. Dobrou noc já dávám
všem střítežským pannám,
[: jenom tej jednej ne,
na kterou se hněvám. :]
5. Na kterou se hněvám,
těšila mé srdce:
[: za ní jsem já chodil
tři léta nejvíce. :]
6. Až pudeš okolo
našeho stavení,
[: srdce tě zabolí,
byť bys měl kamenný. :]
R. Zdychyncová, Tvrzice, asi 20 let