Prácheňský zpěvník/Pověz ty mně, holubičko


\relative d' {
 \time 2/4
 \key d \major
 d8. fis16 a8 a a fis g a b a g4 fis r
 d8. fis16 a8 a a a b cis d cis b4 a r
 d8 cis b4 a r b8 a g4 fis r
 d8. fis16 a8 a a fis g a b a g4 fis r
 \bar "|."
 }
\addlyrics {
 Po -- věz ty mně, ho -- lu -- bi -- čko po -- pe -- la -- vá,
 po -- věz ty mně, kdy má mi -- lá rá -- no vstá -- vá:
 zda -- li ča -- sně za sví -- tá -- ní,
 je -- li ho -- dna u -- pří -- mné -- ho mi -- lo -- vá -- ní!
 }

1. Pověz ty mně, holubičko
popelavá,
pověz ty mně, kdy má milá
ráno vstává:
zdali časně
za svítání,
je-li hodna upřímného
milování!

2. Pověz ty mně, dokud ještě
nejsme svoji,
zdali se má Andulinka
pěkně strojí;
zdaž torálky
pilně střádá
a má-li mě ve svém srdci
trochu ráda!

3. Slyš, Jeníčku, co já tobě
jen chci říci:
že Andulce rozkvétají
růže v líci;
třebas nemá
polí lány,
má v svém srdci hroudy zlata
uschovaný.

4. Fěrtoušek jí též, Jeníčku,
pěkně sluší,
je to děvče přerozmilé,
s čistou duší:
věrna svému
milování,
v její lásce najdeš
boží požehnání.

T. Zlochová, Zaluží, *1891
(píseň po matce)