Prácheňský zpěvník/Já mám doma kvočnu

Prácheňský zpěvník
Já jsem přišel k vám	Já mám doma kvočnu	Já mám hezkou holku

$\relative g' { \key g \major \time 3/8 \repeat volta 2 { g8 g a a b b c c d b a a } g g a c b4 b8 b a a g4 g8 g a c b4 g8 g a fis g4 \bar "|." } \addlyrics { Já mám do -- ma kvo -- čnu, ne -- vím, co s_ní po -- čnu: ne -- mů -- žu vě -- dět, bu -- de -- li se -- dět, ne -- mů -- žu vě -- dět, bu -- de -- li se -- dět. }$

1. Já mám doma kvočnu,
nevím, co s ní počnu: :]
[:nemůžu vědět,
bude-li sedět.:]

2. Když dám pod ni vejce,
na těch sedět nechce: :]
[:nesedí zticha,
pořád je míchá.:]

3. Když dám pod ni husí,
ona že ji dusí; :]
[:dám pod ni liččí,^[1]
na těch furt křičí.:]

František Valenta, hudebník, Dunovice *1849, †l935

1. Náš Jíra má koně,
pase je v průhone,:]
[:koníčky lysí,
pěkně se nosí.:]

2. V tom zeleném háji
naseče jim trávy,:]
[:travičky s rosou,
sklepanou kosou.:]

Anna Dvořáková, Maletice, *1874, †1953

↑ liččí — kachní

[1] ččí — kachní

[1]