Povídky z Ruska/Z bible Kralické
| Povídky z Ruska Jaroslav Hašek | ||
| Baráčnická krev pana Potužníka | Z bible Kralické | Povídka o záruce |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Z bible Kralické |
| Autor: | Jaroslav Hašek |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | 25. 9. 2002, Literární salon Dany Mentzlové |
| Licence: |  PD old 70 |
V tockém táboře zajatců obdrželi jsme od pí. hraběnky Kallisch-Altenhof, členkyně missie rakousko-uherského Červeného kříže, bibli s poznámkou, že nám ji Rakousko posílá, abychom s důvěrou hleděli na konec války a čerpali z ní sílu.
Držíme se velice této dobré rady a našli jsme v bibli místa, hodící se znamenitě pro nás, která nás opravdu sílí. Dovolili jsme si místy některé názvy změnit, tak pod slovy Egypt nebo Assyrie rozumíme Austrii, nebo Habsburgy, takže výňatky z bible jsou tyto:
„Hlas množství na horách i v rovinách; jakožto lidu mnohého, hlas shromážděného národa, když vojsko naše sbírá se k válce.
Na hoře vysoké vyzdvihněte korouhev, povyšte hlasu k vojsku, dejte návěstí do rukou, ať vejdem na pochod do bran císařství. (1. Mojžíš 14, 18, 19.)
A mlácen bude tyran na místě svém, jako vymlacována bývá pleva do hnoje.
A roztáhne ruce své uprostřed něho, jako roztahuje ten, kterýž plyne k plování.
V ten den navštívíme je mečem svým přísným, velikým a mocným a zabijeme pyšné.
A přijdem jako příval s krupobitím, jako vichřice vše vyvracející, jako povodeň vod prudkých a rozvodněných a prudce je srazí až k zemi.
Nohami pošlapána bude koruna pýchy od lidu hrozného z dávna i posavad, od národa všelijak potlačeného.
A dokoná se hněv a prchlivost naše k jich vyhlazení. A kdožkoliv nalezen bude z jich služebníků, bude proboden, a kteříž by se koli shlukli od našeho meče padnou.
A obrátíme to císařství v poušť a hříšníky vyhladíme. A jímati budeme ty, kteří nás zjímali a násilníky své potřem. (Žalm 5, 10, 55, 22. Řím. 3. 13.)
Svržena bude jich pýcha a červi přikryjí vysokomyslnost tyranů, nebo vzbudí na ně Hospodin zástupů bič, jako porážku Madiánských na skále Goreb.
I stane se v ten den, že projdeme průchody a přijdeme je hubit jako sekera, když utíná kořeny nemocného stromu a bodláčí.
A vystoupíme jako řeka, která vyjde ze všech toků svých a přijde nad všechny břehy své. (Přísl. 21. 31.)
A se střelami svými tudy půjdeme a hložím a trním zaroste vše za námi a ruku svou vztáhneme na ně a porazíme je, až se hory zatřesou a těla mrtvá jejich, jako hnůj uprostřed ulic.
V tom však se neodvrátí prchlivost naše, ani naše ruka vztažená a jakož plamen ohně zžírá strniště a plevy, plamen v nic obrací, tak kořen jejich bude jako shnilý a květ jejich jako prach vzejde.“ (Efez. 5. 25.)
To, paní hraběnko Kallisch-Altenhof, vyčetli jsme z bible a bude-li vás to zajímat, vybrali jsme ještě toto:
„A bude vyzdvihnuta korouhev národa a nastane den soudu. A zástupové naši rychle a prudce přijdou. Žádného ustálého ani klesajícího nebude mezi nimi; nebude dřímati ani spáti, aniž se rozepne pás beder jeho, aniž se strhá řemen obuvi jeho.
Střely naše ostré a všechny zbraně budou připraveny. Kopyta koňů jako škremen budou a kola vozů jako vichřice.
A hlas náš jak hlas lva, a křičet budem jako lvíčata a hrozný náš křik zvučeti bude nad císařstvím v ty dny, jako zvučí moře. A zpustnou města nepřítele, tak aby nebylo žádného v nich obyvatele, a zpustnou domové vrahů, aby nebylo v nich žádného člověka, neboť my nesem pohubení a zkázu.
A rozboříme hradbu císařství a hradba ta přijde na pošlapání.“ (Řím. 12, 17, 19.)
Vidíte, paní hraběnko Kallisch-Altenhofová, čemu všemu je se možno z bible naučit. Poslyšte dále, co jsme si podškrtli: „Zatvrzena budou srdce potlačeného národa, uši jeho zacpány a oči zavřeny, aby neviděl očima svýma prosící o milost nepřátely a ušima svýma neslyšel jich lkání a srdcem svým nerozuměl jich prosbám, neboť bezprávím vším roznícena je vášeň a pálí je jako bodláčí a trní a potom zapálí i houště lesů a nepřítel náš bude jako pokrm ohně“ („Kniha Ecclesiastis“, Izaiáš 2-10.)
Paní hraběnko Kallisch-Altenhof, dnes snad již chápete, že tím nepřítelem myslíme Rakousko a proto díky Vám za darovanou bibli, třebas by Vám po těch výňatcích jako členu rakouské aristokracie šel mráz po zádech.