Povídejme si, děti/Vstávat!
Povídejme si, děti | ||
Předmluva | Vstávat! | Mytí |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vstávat! |
Autor: | Josef Čapek |
Zdroj: | Povídejme si, děti. Praha: SNDK, 1959. Str. 8-9 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Index stran | |
Snídaně je už uvařená, děti, vstávejte!
Mmmmmm — nám se ještě nechce.
Cože! Sluníčko už vstalo, vlásky si pročesalo, den se také probudil a celý se umyl a vy nechcete z postele ven?
A jakpak se ten den umyl?
No, jak se umyl: v rose se umyl a je celý čistý. A když někdy ráno prší, to den třebas zaspal a ještě se myje. Anebo někdy je den tuze špinavý, to pak prší po celý den, tak dlouho, až se celý umyje.
A co když prší v noci?
Když prší v noci? To se moc žbráchal a rozlil přitom po celém nebi vodu.
Aha. Ale nám se ještě nechce vstávat, však dnes nemáme školu.
I vy lenoši! Tak se aspoň protáhněte! Víte, jak se protahuje kočka, když se probudí?
Jak?
Prohne záda pěkně do obloučku nahoru.
A pes?
Ten se zas prohne dolů a přitom si protahuje všechny tlapky, aby mu trošičku vyrostly. Zkuste to po něm; uvidíte, jak se vám nožičky a ručičky hezky vytáhnou.
Hehe! A jakpak zívá moucha?
Moucha, ta asi zívá pošeptmo. Ale máte vidět, jak se moucha pěkně myje. Jak ona si, panečku, čistí a drbe nožičky, jak si je o sebe tře a jak si drhne a češe hlavu; jenom kdybyste to, vy děti, tak pořádně uměly, a oč je moucha menší než vy! Tak, a teď hupky z postele ven a umyjte se!