Poutník (Theer)

Údaje o textu
Titulek:	Poutník
Autor:	Otakar Theer
Zdroj:	obrys-kmen.cz
Licence:	PD old 70

Šel poutník mnohý rok, až posléz za šera
v svém tmavém hábitu stál u bran kláštera.

Byl vonný, sladce mdlý, kdy stromy kvetou, čas.
Zvon zpíval klekání. Hvězd opál plál a has.

Tu poutník zůstal stát. Nad zídku vykloněn
zřel stromy v zahradě… Jak stříbrný by sen

tu snily, tiše tak ty stromy, druh a druh,
ve vlídný, přítulný se spjaly čarokruh,

již od let, v míru tak, vždy v květnu, na večer,
šly v koupel stříbrnou za sladké hudby sfér…

I vzpomněl na svou pouť: na úpal, blesk a mráz,
na horší bezcestí: na nitra svého sráz,

na vše, co sliboval si a na vše, co si lhal,
na celý život v prohře, — a poutník zaplakal.