Politická abeceda pro Čechy/N
| Politická abeceda pro Čechy Václav Řezníček | ||
| M | N | O |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | N |
| Autor: | Václav Řezníček |
| Zdroj: | ŘEZNÍČEK, Václav. Politická abeceda pro Čechy. Praha : A. Storch syn, 1891. s. 32–34. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Národní hospodářství jest sestavný soubor hospodářských výkonů vlády, vyžadovaných zvláštní povahou státu.
Národní Listy největší a nejrozšířenější neodvislý denník český směru rozhodně národního a svobodomysného a v říši rakousko-uherské vůbec největší denník slovanský. Dějiny Národních Listů úzce souvisejí s dějinami politického vzkříšení českého národa, který má v nich nejrozhodnějšího tlumočníka svých přání a zastance svých práv a zájmů. Vycházejí od nového roku 1861, od r. 1882 dvakráte denně a prodělaly celou řadu nejrůznějších persekucí a zaplatily spousty pokut, k nimž byly odsouzeny. Majitelem jejich jest zemský poslanec dr. Julius Grégr. V redakci jejich nyní jsou Neruda, prof. Ferd. Schulz, poslanec Tůma, dr. Heller, poslanec Eim, Kalaš, dr. Ryba, Anýž, Holeček, Kuffner, Dražďák, dr. Řezníček, Veselý-Benešovský, Herrmann, Pachmayer, Seidl, Krupka a Klofáč.
Národnosť jest jednolitosť obyvatelstva dle jazyka, kultury a minulosti. Nejdůležitějším výrazem a znakem národnosti jest jazyk. Národnostní princip jest zásada, že na politiku musí především míti vliv národnosť obyvatelstva. Tento princip jest dítětem nynějšího století. V Rakousku chráněn jest XIX. odstavcem základních státních zákonů, v němž se dí, že všechny národnosti státu jsou rovnoprávny, že rovnoprávnosť všech zemských jazyků ve škole, úřadě a veřejném životě se uznává a že v zemích, v nichž více národních kmenů žije, nemá býti nikdo k učení se druhé zemské řeči nucen. Proti tomuto XIX. odstavci hledí Němci domoci se uznání němčiny jako řeči státní.
Národnosti rakouského obyvatelstva dle sčítání lidu roku 1880, jehož počet tehdy obnášel 21,794.231, jevily se v těchto číslicích: Čechů bylo 5,581.611, Poláků 3,239.356, Rusů 2,794.554, Slovinců 1,140.548, Srbů a Chorvatů 563.371, Vlachů 668.653, Rumunů 190.799, Maďarů 9.887 a Němců 8,005.352.
Nařízení jest ustanovení, které vláda sama vydává hlavně proto, aby zákon provedla nebo blíže vyložila.
Nezávislost soudcovská. Soudcové jsou u vykonávání svého úřadu soudcovského samostatní a nezávislí. Oni mohou toliko ve případech v zákoně ustanovených a toliko řádným nálezem soudcovským s úřadu svého sesazeni a jedině z nařízení správce soudu nebo vyššího soudu na čas úřadu zbaveni býti, když se zároveň věc ta na příslušný soud vznese. Na jiné místo mohou přeloženi anebo mimo svou vůli na odpočinutí dáni býti jen v případech zákonem ustanovených usnesením soudním a při šetření forem předepsaných.
Normální den pracovní jest zákonitě ustanovený počet hodin, kterýž pracování nesmí překročiti. V Rakousku, ovšem ne bezvýmininečně, trvá normální den pracovní 11 hodin.
Noviny slouží společným potřebám obecenstva, zanášejíce se každodenním ruchem života, z něhož ovšem politická stránka nejvíce vyniká a jest nejdůležitější a nejzajímavější.