Pohádky z naší vesnice (Hálek)/Svatební píseň
Pohádky z naší vesnice Vítězslav Hálek | ||
Rekruti | Svatební píseň | Na číhané |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Svatební píseň |
Autor: | Vítězslav Hálek |
Zdroj: | HÁLEK, Vítězslav. Pohádky z naší vesnice. Praha : Edv. Grégr, 1874. s. 65–66. Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1874 |
Licence: | PD old 70 |
Nad řekou skály našedlé,
jim měsíc stříbrem polil hlavy,
přišel hoch, tváře nabledlé,
a v pláč tam vypuk’ usedavý.
„Ráno tě vedou k ženichu,
já k houslím mám ti krátit cestu —“
udusil pláč a za smíchu
v nich hledal píseň pro nevěstu.
Hledal, až píseň vynašel,
ta byla jeho život celý —
bolestná jak ten jeho žel,
jak orla žel, tak osamělý.
A když se mu zpěv ten vyprýštil,
když uslyšel v něm život celý,
život i píseň roztříštil,
jak skalní orel osamělý.
Po skalách kráčí luny svit,
a když se k ránu rozednilo,
nevěsta nemůž’ pochopit —
a přec to všecko pravda bylo.