Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Po třiceti letech

Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk
*** (Vavřinec Vořech, geniální muž.)	Po třiceti letech	Bez vůní, mdlob

Údaje o textu
Titulek:	Po třiceti letech
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Ceska-poezie.cz
Vydáno:	Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921
Licence:	PD old 70

Vavřinec Vořech zpívá:

Je možno o tom časem sníti sen,
kterému vytknout lze jen bezúčelnost.
Než dnešní když nám nedostačí den,
myslíme rádi na svou nesmrtelnost.
Smuteční vrba, o níž zpíval Musset,
inventář starý, jak jej z básní znáš.
Nad nápisem by slzy ronily se:
Vavřinec Vořech spí zde, básník náš.

Nepřijde na hrob žádná babička
v den oslavný, mých zašlých pomnít lkání.
A nezazní má píseň chudičká
při dojímavém krbu plápolání.
Drobného nepřivede nezpůsobu,
jemužto anděl poskytne svou stráž.
– Stojíte, děti, u vzácného hrobu:
Vavřinec Vořech spí zde, básník náš – –

Nestane přítel šedý, dumavý,
a tíží let už ne jak druhdy přímý.
– – Hrob ten mi sílá dávné pozdravy,
z nich trocha jara vane do mé zimy.
Po celém Kosmu létlo jeho dílo.
Do výše nebes zalétalo až.
Tak málo místa teď mu postačilo.
Vavřinec Vořech spí zde, básník náš – –

Však čís’ se přeci upne k hrobu hled,
kdos do notesu slov pár poznamená.
– – Vavřinec Vořech – mrtev třicet let –
autorská práva právě promlčená – –
Reklamu obstará a inseráty.
– – Svých, lide, sobě velikánů važ!
Kup jeho knihy, ostatek to svatý!
(Vavřinec Vořech spíť už, básník náš!) –

1906.