Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Opojením budoucích jar

Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk
Dny zářijové	Opojením budoucích jar	Poznámka autorova

Údaje o textu
Titulek:	Opojením budoucích jar
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Ceska-poezie.cz
Vydáno:	Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921
Licence:	PD old 70

Opojením budoucích jar
pozdrav a zdar!

Kdož jste se zrodili z bláta a ze prachu
k nebesům vzneste se v mladistvém rozmachu,
kdož jste se zrodili slabí a nejnižší
dorosťte do síly, dorosťte do výší,
kdož jste se zrodili pro hanbu pokoje,
dorosťte do bouře, dorosťte do boje!

Červánkům dnů budoucích jar
pozdrav a zdar!

Dlouho jsme hleděli pohledy tesknými,
zírali v soumraky, zírali do zimy,
dlouho jsme hleděli v tragiku západu,
zírali na bídu, zírali na zradu.
Se zrakem zrak se jen setkával znavený
a s ramen krčením krčení rameny.
Plaše a nesměle zřeli jsme do stínů,
den byl tak bez slunce, život tak bez činů…
Pro skutky malounké malounké omluvy –
srdce, jež nebije, ústa, jež nemluví.

Těžkým bitvám budoucích jar
pozdrav a zdar!

Vy, kteří žijete, kteří jste přežili,
povězte příštím, že jitro jsme tušili,
zrazeni přítomen, smířeným s porobou,
snili jsme o lepší ztracenou nad dobou.
Jestliže pod tíhou časem jsme poklesli,
víru jsme donesli, sen svůj jsme donesli,
meč-li nám vypadl z umdlené pravice:
nás bylo málo jen, než přišly tisíce.
Bijte se, probijte až k lepší jitřence,
bijte se, probijte přes padlé ztracence.

Duben 1913.