Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Apostrofa (1)
Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk | ||
*** (Toť historie. Letíš. Planeš.) | Apostrofa | Elegie |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Apostrofa |
Autor: | Viktor Dyk |
Zdroj: | Ceska-poezie.cz |
Vydáno: | Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921 |
Licence: | PD old 70 |
Že nad pravdu si ceníš lež
uprostřed pravdomluvné roty,
že trochu opovrhuješ
domýšlivými idioty,
elementární láskou pláš,
elementární bouříš zlobou,
že v budoucnost se ubíráš
před lethargickou svojí dobou,
zlý úděl to, můj básníku.
Kde úsměv tvůj a kde tvá radost?
A proč svou vnitřní tragiku
odešlá měla tvoje mladost?
Když stíny chodí, planeš sám,
když duše vadnou, ty jsi stálý.
Což, dlouholetý vnitřní plam
když srdce tvé i rozum spálí?
Přepětí věčné mladých sil.
Neslyšíš bouři hučet temně?
Tys příliš intensivně žil.
Můj básníku, vše pomstí země!