Poesie (nová řada)/Sonet (2)
Poesie (nová řada) | ||
Z karnevalu | Sonet (2) | Před úsvitem |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Sonet |
Autor: | Adam Asnyk |
Zdroj: | ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 122. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | František Kvapil |
Licence překlad: | PD old 70 |
Jest smutný roku sklonek v mlžném hávě,
když listí zvadlé vítr honit chvátá,
poslední plody, poslední květ dravě
když rve a pohřbí pod rubášem bláta.
Smutnějším ještě žití sklon je právě,
tíž samoty, v niž staroba je spjata,
a dlouhé noci, trávené muk v davě,
v nichž člověk taje, a den každý ztráta.
Leč nejsmutnějším duševní sklon doby,
jež zvolna zmírá v marných snech a trudu,
když v nic šly snahy pokolení, v hroby,
ztrávivše všecky životnější šťávy,
a v dědictví jen řada chyb a bludů
dni na poslední vrhá stín svůj tmavý.