Poesie (nová řada)/Jeseň

Poesie (nová řada)
Legenda první lásky	Jeseň	V tichém přístavě

Údaje o textu
Titulek:	Jeseň
Autor:	Adam Asnyk
Zdroj:	ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 43–44. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Kvapil
Licence překlad:	PD old 70

Již blankyt, jasný tak dříve,
pad’ v šeré stíny kol všade,
duch jakýs, v mlhy spjat sivé,
dlaň zimnou na zemi klade.

Skrz mlhy průsvitné stěny
zří v soumrak postava šedá,
zrak jako mlhami ztměný,
tvář chladná, smutná a bledá.

Na čele věnec má zvadlý,
zkad chladné kapky se řinou,
kol všecky květy již spadly,
k nám holým pahýlem kynou.

Tak plyne schýlena lící,
klid nesouc zlověstný dálí
a pohled slzavý, snící
jen bázní, smutkem se kalí.

Dlaň zmrzlou tiskne pak spěchem
v klín země chladnoucí, bídné,
jež tknuta hrobovým dechem
již tuhne, hluchne a stydne!