Plamínky/Podzimní

Plamínky Jiří Mahen
Saure Tage — frohe Feste	Podzimní	Solidarita

Údaje o textu
Titulek:	Podzimní
Autor:	Jiří Mahen
Zdroj:	MAHEN, Jiří. Plamínky: verše. V Praze: Časopis pokrokového studentstva, 1907. s. 77-78 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1907
Licence:	PD old 70

O, slyš zas píseň mou! To v deště tichý pád,
v němž vítr nenaříká, zpívám: Mám tě rád!

O, slyš zas píseň mou! A nebe vlídně šedé
kéž nad tvou hlavou dnes ti pohádku mou spřede:

Spí někde děvčátko a spí už tisíc dní,
a svět mu marně říká: Maličká, prohlédni!

Spí ruce pod hlavou a v hlavě matný sen:
Živote — bože můj — buď věčně veleben!

A zpívá vodopád, a kvítí v stráni hoří,
a vůně fialek jde dnes až nad pohoří…

Svět celý zčarován má pro vše kouzlo své,
a temným pláčem v smích se jistě neozve!

Vším přízvuk sladký chví a barvy přísvit zlatý
den snění prvý má i týden šedesátý.

Spí moje děvčátko, spí v pohádkových snech,
co listí zatím žloutne a černá po stromech.

A v deště tichý pád zní její tichý dech:
Pro velkou lásku mou mne věčně spáti nech!

Jak v deště rozhovor dnes zvoní nebe šedé!
To hlava chápe dnes, co jindy nedovede.

Vše přízvuk zvláštní má a pro toužení prosté
jak růže krvavá kdes chudý bodlák roste.