Plamínky/Na konec
< Plamínky
| Plamínky Jiří Mahen | ||
| Dnes nebo zítra | Na konec | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Na konec |
| Autor: | Jiří Mahen |
| Zdroj: | MAHEN, Jiří. Plamínky: verše. V Praze: Časopis pokrokového studentstva, 1907. s. 103 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1907 |
| Licence: |  PD old 70 |
A třeba skrytá lhala skaliska,
že pustila jen v čase milosti —
ta hrůza srdce mé už nezíská.
Na skále stojím, vlajku vytahuji,
z černavé barvy rudá stala se.
Jak omamně zas vichry z moře dují
po nutném zápase!
Tak duši jímá touha vyjet zas
a v dál se brát za cíly vlastními.
Válečný, duše, věru nastal čas!
Na první tvrzi vlajku vytahuji,
nad smutkem dávným racek směje se.
Jak vábivě zas vichry z moře dují — !
Kam nyní bouř mé lodi zanese?
Kormidlo v ruce zírám v širou dál.
Koho jsem potkal, třeba nepřál mi,
naposled každý v plavbě pomáhal.
Po větru vlajka nad stožárem vlaje.
Teď vesla výš! A stále v před a v před!
Tíživé mdloby, která zabita je,
vzpomínám — s láskou — naposled…