Paměti/IV. — Léta 1470–1508

Údaje o textu
Titulek: IV. — Léta 1470–1508
Autor: Mikuláš Dačický z Heslova
Zdroj: citanka.cz
Licence: PD old 70

Léta 1470-1508Editovat

Sequuntur Varia Acta Kutnae

Léta 1470
Ve středu den památky sv. Jakuba apoštola po hodině 17. zapálil hrom kostel Námětský na Horáeh Kutnách, od čehož všecek vyhořal.
Léta 1471
Po smrti krále Jiřího, v pondělí po památce sv. Urbana, od stavuov království Českého, na Horách Kutnách shromážděných, zvolen jest na království české tu na Horách Kutnách Vladislav, syn Kazimíra, krále polského, jsa věku svého v letech osmnácti. Potom přijat jest tejž král Vladislav do království Českého na mezech mezi Kladskem a Vartou. A ve čtvrtek před památkou sv. Bartoloměje korunován jest na hradě pražském. A přijel do Hory Kutny v sobotu na den památky sv. Matouše apoštola v hodinu 20. a hned v hodinu 21. šel do kostela, jenž sluje u Vysokého, tu na Horách Kutnách. Nota. Začasté potomně tejž král Vladislav na týchž Horách Kutnách, na Vlaském dvoře tak řečeném, obejval a platnými privilegiemi a svobodami Horníky obdařil.
Léta 1473
Pečeť městská udělána a vyryta jest týmž Horníkům.
Léta 1474
Ve čtvrtek po Novém létě postižen a měl býti oběšen Gabriel, ouředník mince, že kradl v minci. Ale král mu odpustil.
V středu před památkou Žofie utopil jse Duchoňovi pacholek se čtyrma koňmi v Páchu, potoku u kláštera Sedlce. I vůz tam zůstal.
V sobotu po památce sv. Martina zbili a zranili horníci u Kaňku mnoho Kolínských. Též po druhé mnohem viceji v témž místě v pátek den památky sv. Panny Kateřiny.
Léta 1476
V outerý den památky sv. Řehoře přijel král Vladislav do Hory Kutny. A hned v pátek svadili jse Horníci se panem Benešem z Veitmile, mincmejstrem, a nazejtří v sobotu jsou králem zase smířeni s hanbou téhož mincmejstra, nebo jim křiv byl.
Léta 1477
V pondělí před hromnicemi Rejzí, důl mezi Horou Kutnou a vsí Hlízovem nad klášterem Sedleckým, začali dobejvati, vodu z něho táhnouce.
V pátek před památkou Petri Pauli apostolorum sjeli se Čechové, rytířstvo a z některých měst, u Hory Kutny proti Uhrům husařům.
V outerej po památce blahoslavené Panny Marie Narození od krále českého Vladislava stvrzena jsou práva Horníkuom, aby se nimi spravovali a řídili. Kterážto práva čtena jsou v obci v neděli po památce Povýšení kříže.
Léta 1478
V pondělí před památkou sv. Matěje kázali mistru Martinovi faráři od Kutny Hory z města preč. Pročež hned ve středu vyslaní z obce jeli o to k králi a z obce jse bouřili proti konšelům, přišedše na rathauz. A různice veliká o to byla.
V sobotu pak po památce Zvěstování Panně Marii přijel král do Hory Kutny a potom ve čtvrtek po památce Ambrosii kázal zjímati ty, kteříž příčina byli té bouřky o mistra Martina, zejména tyto: Václava Aldera, N. Mlejnka, N. Šorejska, Janka Zikmundova a N. Sudlici, a vypověděvše je z města, přikázav vší obci, aby přísežných svých poslušni byli.
Zvon řečený Vorel slit jest k Vysokému kostelu skrze Prokopa konváře na Horách Kutnách a nařízeno: Kdo by žádostiv byl týmž zvonem mrtvému tělu ku pohřebu zvonění, aby dal 30 grošů českých k tomu záduší kostelnímu. Potom po letech přilepšili druhých 30 grošů českých.
Král český Vladislav šel z Vlaského dvoru k Knejslíkovi, Horníku, do jeho domu, jsa tam zván na hody od. Horníkuov. - Nota. Blaze tehdáž bylo Horníkuom.
Léta 1480
Král Vladislav, jsa na Horách Kutnách, dal zjímati něr5o které Pražany staroměstské, a dáni jsú na Karlstein a tam dva zmučeni: Matouš Šerlink a Martin od Zlatého kola; a třetí N. Šejnoha, pekař, na žebříce přetržen. A to jse dálo pro tu píseň: Věrní křesťané, silně doufejme o Kristově večeři a nepochybujme etc. Kterážto píseň byla římskému náboženství protivná a přísně zapověděná.
Léta 1482
Ve středu před památkou Školastiky N. Šnejdr sťat jest před domem Píšovským, protože zabil jednoho v témž domě na Horách Kutnách.
Léta 1483
V pátek před památkou sv. Bartoloměje apoštola Páně na Horách Kutnách Jan Alder šepmistr a Prokop Kroupa s jinými pány Horníky založili jsou první kámen nad chůrem kostela Svatobarborského a položili na základní kámen dva zlatá a 10 grošů českých.
Léta 1486
Ve středu po památce Nanebevzetí Panny Marie umřel jest na Horách Kutnách pan Jan Charvát, Horník ctný.
Léta 1487
V pondělí po památce sv. Jakuba apoštola pachole mendik upadl do kostela U Vysokého tou děrou nahoře v klenutí a zabil jse.
Léta 1488
V outerý před památkou Přenesení sv. Václava umřel jest pan Mikuláš z Skalice, kterýžto byl jest primátorem města na Horách Kutnách a přitom spolu horní m hofmistrem. Po jehožto smrti učiněn jest hofmistrem horním pan Michal z Vrchovišť.
Toho také léta postaveny jsou varhany velké v Vysokém kostele. Nota. Po letech potom jsou zpuštěny a v nic přišly. Též toho léta založen jest kostel svaté blahoslavené Trojice za městem Horou Kutnou.
Léta 1490
Dvě brány kamenné při městě Hoře Kutně, Kolínská a Kouřimská, cihlami přikryté, dokonány jsou.
Léta 1491
V sobotu před Velikou nocí počali řezníci stávati k prodávání masa v nových masných krámích na Koňském trhu na Horách Kutnách.
Téhož léta slit jest zvon páně Michalů k kostelu Barborskému a na zvonici zavěšen a říkají mu Michálek.
Léta 1492
V pondělí po památce sv. Bonifácia uložili na Horách Kutnách puost, učinivše slavnou procesí k kostelíku poutnickému sv. Maří Majdalenské blízko Kaňku nad klášterem Sedleckým, prosíce Pána Boha, aby ráčil pomoc dáti králi Vladislavovi, pánu jich, proti Turku, kterýž ležel v Uhřích na Kosově poli s vojskem velikým.
Téhož léta založena kašna vodní na Rybném trhu.
Léta 1493
V sobotu před sv. Matějem houser, pták pitomý, zabil dítě ve 3 letech stáří.
Založena nová kašna vodní u starého rathauzu na Horách Kutnách. V outerý před památkou Assumptionis beatae virginis Mariae vyhořela tvrz Lorec v předměstí hloušeckém.
V pondělí ante Bartholomei kněz Svatomír na Horách nepozdvihoval kalichu při mši svaté.
Léta 1494
Václav Prennar zastihl Alžbětu ženu svou v cizoložství s panem Samuelem.
Počátek bouřky havéřské na Horách Kutnách
V sobotu po památce sv. Jiljí, N. havéř řečený Opat mluvil z opilství, že pan Michal z Vrchovišť, hofmistr horní na Horách Kutnách, zrádně a nešlechetně činí při těch horách, pročež vzat jest do vězení na rozkaz pánuov šepmistruov. Na den pak památky Narození Panny Marie sebrali jsú jse havéři a šli na rathauz ku pánuom, aby jim Opata havéře pustili z vězení; pakli nepustí, že ho mocí vezmou. V sobotu pak před památkou Povýšení sešli jse havéři u kostela sv. Barbory, a bylo na čtyry sta; a tu sobě spisovali některé artikule o nepravostech, kteréž že jse dějí na Horách Kutnách. Poté jse rozešli. Dále v neděli z rozkázání pánuov šepmistruov; sešli jsú jse havéři na Vlaský dvuor, aby svú potřebu před pány pověděli. Tehdy vrátný počal dvéře zavírati před pacholaty, a havéři udělali pokřik, že dvéře zavírají. I běželi ze dvora každý pro zbraň, shloučivše jse s braněmi k rynku před Paulovy, a tu jse jich mnoho set zběhlo a byla taková vřava, by byl kdo jediný počal, hrozný mord by jse byl stal. Vtom páni šepmistři a někteří páni spoluradní vyšli jsou mezi ně krotíce je a pan Prokop Kroupa mluvil k nim, žádaje jich, aby šli na krchov k kostelu Barborskému, k čemuž sotva svolivše šli, a tu jsú čtli spis svůj na pana Michala, hofmistra horního. A na ten čas jsú ukroceni skrze kněze Svatomíra, a koupili jim páni několik sudův piva. Rozešli jse odtud na ten čas.
Nota. Že nadepsaný Prokop Kroupa, když mluvil hlasitě k těm zbouřeným havéřuom, maje říci „však vám páni nic zlého nepřejí“, i podřekl jse, a snad z strachu a leknutí řekše: „však vám páni nic dobrého nepřejí“; pročež jse tíž havéři více bouřeli, křičíce: „však my to hrome prve víme“. Z čehož vzešlo přísloví: „A ten Prokop Kroupa pověděl slovo zhloupa, stoje u kamenného sloupa.“
Potomně v sobotu před památkou sv. Matouše apoštola přijeli do Hory pan z Pernštejna, pan Mikuláš Trčka a pan Špetle k spokojení těch havéřuov zbouřených.
V neděli pak před památkou sv. Havla přijeli psn jsou páni zemští z sněmu, a havéři jse sešli na Vlaský dvuor, a tu jest pan Michal z Vrchovišť ouřadu hofmistrství horního zbaven a zavázán vězením králi Jeho Milosti.
Léta 1495
V pondělí po památce Řehoře opět jse bouřka stala na Horách Kutnách mezi pány a havéři. A havéři, jako by chtěli všecky zbíti, tak sobě počínali. V neděli pak po památce Benedicti ta různice přišla k srovnání, takže sobě odpustivše v mír vešli, což zapsáno na rathauze.
V sobotu po památce sv. Petra a Pavla apoštolů pan Beneš z Veitmile, mincmejstr, a pan podkomoří se pány Horníky uvázali jsú jse v Poděbrady k ruce Jeho Milosti králi Vladislavovi.
V pátek před památkou sv. Matouše umřel jest na Horách Kutnách Pavel řečený Písek, kterýžto nenarodil jse jest, ale vyřezán jest z života matky své umrlé a dlouho živ byl.
Toho roku v podzimek počali mříti lidé u Hory Kutny; a po padesáti těl mrtvých za den schovávali, takže od památky sv. Martina až do památky Narození Pána, syna božího, zemřelo lidí okolo tří tisíc.
Léta 1496
Ve čtvrtek den památky sv. Matěje apoštola pan Veitmillar, mincmejstr, kázal slovem krále Jeho Milosti, aby obec svolána byla, což jse stalo. A tu jest učiněn horním hofmistrem pan Jan z Skalice.
Před památkou sv. Markéty zdvihli jse opěty havéři na Horách Kutnách a vytáhli zbrojně na vrch řečený Špimberk nad Kaňkem. Ale rokováním mezi nimi jsou někteří z těch havéřuov vydáni a dáni do vězení na Poděbrady; nebo tíž havéři byli na témž Špimberku obleženi.
Potom v pátek po památce Laurentii z rozkázaní královského stínáni jsou tíž vydaní havéři na Poděbradech, totižto: N. Průša, N. bratr jeho, Matěj Černý z Hloušek, N. Opat, Viktorin, Hana N., N. Slad, Duchek Bláznice, N. Kůžel, N. Mládek, o kterých praveno, že jsou byli původ a příčina té příze poznamenané bouřky a různice na Horách Kutnách. Jinak pak o nich praveno, že jsou bez viny stínáni a že bez viny byli a bez vyslyšení při králi omluveni, což zůstává v spravedlivém soudu božím. Nebo jse potomně jináče vyhledalo, že jse ti havéři zasadili a pozdvihli pro nevěrnost a nespravedlnost, kteráž jse dála od ouředníkuov horních při týchž horách etc. A po stínání jich, že teprva posel na poště poslán od krále s poručením, aby jse jim smrti nestalo, ale že bylo zmeškáno. Jeden z týchž havéřův při stínání jich, že kleče volal k nebi prose Boha, aby na dokázání jich nevinné smrti dešť hojný (kterýž že dlouho nepršal) dáti ráčil, což že jse tak stalo; nejposlednější pak, že jse katu obránil.
V neděli den památky sv. Augustina umřel jest pan Beneš z Veitmile, jinak Veitmillar, byv mincmejstrem království Českého bezmála dvaceti a pět let. Po jehožto smrti a téhož léta pan Jan Holštofar z Malešic učiněn jest nejvyšším mincmejstrem v království Českém a uveden v ten ouřad skrz pana Švihovského v pondělí ante Thomae apostoli.
Léta 1497
V outerej po památce sv. Matěje Vladislav, český a uherský král, přijel do Uher s pěti tisíci koňmi i s vozy. A byli koni ládrováni od zlata, stříbra a perel a též lidé na nich zlatohlavem a aksamitem ozdobeni slavně.
Ve středu post Benedicti pan Johannes z Skalice zbaven jest hofmistrství horního z rozkázaní králem Jeho Milostí skrze nejvyššího mincmejstra pana Jana Holštofara a dán ten úřad panu Prokopovi Kroupovi.
Léta 1499
Páni Horníci počali souditi na novém rathauze na Horách Kutnách v tu středu po památce sv. Valentina. V neděli ante Georgii odňat ouřad nejvyššího mincmejstrství panu Janovi Holštofarovi, jejž držel 2 létě 17 nedělí. Po němž pan Bohuše Kostka z Postupic učiněn jest nejvyšším mincmejstrem a uveden v ten ouřad skrze pana z Kolovrat, kancléře, v sobotu ante festum Mariae Magdalenae.
V pondělí pak hned potom začali sedati prodavači suken na témž rathauze.
Léta 1501
V pátek po památce Zvěstování Panny Marie pan Bohuše Kostka, mincmejstr, kázal zjímati N. Hanstroje, N. Hansmura, N. Jandu, erckaféře, Jana Hanykéře a hutrechtejřuov několik; potom z některých vzal pokuty. Janda musel dáti 5000, Hanykéř 2000, Hanstroj 400 kop grošů, i někteří jiní erckaféři, rudkupci, šmelcíři. Potom po památce Filipi Jacobi apostolorum čtyři hutrechtéři oběšeni a někteří u pranéře mrskáni a cejchy dány. Tak jse mátlo. Jaké jich provinění bylo, nenalézám poznamenáno.
Nota. Erckaféři, totiž po česku rudkupci, byli jsou při Horách Kutnách ti, kteříž k šmelcování ohněm prudkým z těch rud a kyzuov stříbro dělali a ty rudy a kyzy od nákladníkuov těch hor skupovali, a o to tejně šeptali, a kdo v tom šeptání nejvíceji dával, ten koupí obdržal. Kterýmžto erckaufem a šmelcováním tíž erckaféři nemálo bohatli, prodajem v jisté ceně to nadělané stříbro do mince královské tu na Horách Kutnách dodávajíce. Místo jich k tomu šmelcování bylo za branou města řečenou Čáslavská nedaleko šibenice, kdež až posavád mnohé haldy roškverky toho šmelcování jse spatřuje a juž pusté to zůstává. Nebo to šmelcování jest potomně k ruce králi ujato a jinam převedeno, k čemuž rudy a kyzy horní podle nařízených prub, jak která ruda nebo kyz v sobě stříbra má a drží, jse z mince královské nákladníkuom těch hor platí a dává.
Léta 1502
V neděli po památce sv. Jiljí vysláni jsou mezi uhléře (kteříž k šmelcování horních kovů uhlí pálili a dodávali) I pan Prokop Kroupa, hofmistr horní, pan Johannes z Skalice a pan Jirek Lorecký; i zbouřili jse proti nim ti uhléři, a by nebylo pana Špetle, byli by zbiti od těch uhléřů.
Léta 1503
V neděli před památkou Povýšení kříže zabit jest u Hory Kutny Jíra Hrnčíř s sestrou svou a pobráno, což měl, a stalo jse to nočně a nepovědomo, kdo to učinil.
Léta 1504
V pátek po památce Zvěstování Panně Marii Václav Prudký upálen jest u Hory Kutny pro faleš.
V sobotu po sv. Ambroži uděláno první okno sklenné v kostele Barborském.
Ve středu před památkou sv. Jiljí Filipus, biskup sidonienský, Vlach, přijel do Hory Kutny. Páni Horníci darovali mu mísu grošuov, bylo jich padesát kop gr. českých.
Potom v neděli před památkou sv. Matouše apoštola světil oltář veliký Božího těla v kostele Barborském, též oltář v kostele sv. Trojice za městem Horou Kutnou.
Léta 1505
Po smrti pana Bohuše Kostky z Postupic, jenž umřel v Litomyšli ve středu po památce Obrácení sv. Pavla a držel ouřad nejvyššího mincmejstrství půl šesta léta a dvě neděle, učiněn jest nejvyšším mincmejstrem pan Bernart z Valdštejna a uveden v ten ouřad na Horách Kutnách skrze pana Albrechta z Kolovrat, nejvyššího kancléře království Českého, v ten pátek před památkou Mariae Magdalenae.
Ve středu den památky s. Simonis et Judae vyplaceno jest panství kolínské od pana Mikuláše Trčky z Lípy k ruce králi Jeho Milosti skrze pana Bernarta z Valdštejna, mincmejstra, penězi nachovanými v minci na Horách Kutnách. A páni Horníci připůjčili k té vejplatě osum tisíc kop grošuov českých. K té vejplatě pomohl duol horní řečený Osel, na Páchu pod kostelem Barborským ležící; nebo v témž dole na Hruškově vortu veliký kheň dobrých stříbrných rud byl.
Léta 1506
V sobotu po památce sv. Víta pan Filipus, biskup sidonienský, přijel opěty do Hory Kutny z Prahy; nebo v Praze býti nechtěl pro nesvornost a neposlušnost kněžstva. I přijavše jej páni Horníci do Hory Kutny, chovali jej poctivě na svuoj náklad, koupivše mu obzvláštní duom, a dávali mu každého téhodne dvě kopy gr. českých. A byv předtím léta předešlého v Praze některé tam na sebe rozhněval, že zastavil v Starém Městě službu boží za příčinou, že rychtář vzal jednoho kněze do vězení šatlavního, zastihše ho, jakž praveno, s kurvou. - Nota. Nebo duchovní od světského práva v ničem trestáni a souzeni býti nechtějí.
Téhož léta přestali stavěti kostela Barborského na Horách Kutnách.
Mense Augusti Filipus episcopus consecravit ecclesiam in Kaňk, non procul civitate Kutna, in honorem s. Laurentii martyris denuo constructam.
V pondělí po památee sv. Bartoloměje apoštola Páně já, Mikuláš z Práchňan na Horách Kutnách, jměl jsem svadbu se pannou Justinou z Hor; kněz Filip, biskup sidonský, oddával nás k manželství u Vysokém kostele.
V pondělí před památkou sv. Alžběty tejž Filip biskup vybral jse nočně, chtěje do Vlach; i uhonili ho Horníci v pátek den památky sv. Barbory a přivezli jej zase. - Nota. Obyčejně vlast táhne k sobě svého. A nebylo také Čechuom oč státi, nebo česky neuměl; toliko že svátosti večeře Páně pod obojí spůsobou lidu obecnému podával a kněží podobojí světil. Potomně a téhož léta ve čtvrtek Štědrého večera koupili páni Horníci témuž panu biskupovi jiný duom, řečený Niklovský na Tarmarce, blizko starého rathauzu, a uvedli jej do něho, nebo mu byl prvnější shořal.
Léta 1507
Pan Bernart z Valdštejna, mincmejstr, dal vsázeti do vězení některé utrechtejře do věže na Kolíně; potom je zmučili, a přivezše je do Hory, dali je z města vyvésti.
Ve středu po památce Galli umřel jest na Horách Kutnách nadepsaný Filipus biskup a páni Horníci učinili jsou jemu slavný pohřeb; a pohřben jest u Vysokém kostele sv. Jakuba tu na Horách Kutnách.
Léta 1508
V sobotu po památce Bonifacii umřel jest také kněz Svatomír, arciděkan na Horách Kutnách, a pohřben jest v témž kostele Vysokém. Byl kazatel slova božího znamenitý. Potom do kostela sv. Barbory přenešen.
V neděli po památce Jedenácti tisíc panen mense Octobris shořala jest archa pěkná v témž kostele Vysokém, kterážto archa stála jest byla přes tři sta kop gr. českých.