Otevřít hlavní menu

Paměti/1581–1590 Hora Kutna

Údaje o textu
Titulek: 1581–1590 Hora Kutna
Autor: Mikuláš Dačický z Heslova
Zdroj: citanka.cz
Licence: PD old 70

1581-1590Editovat

Léta 1581
V pondělí po neděli Devětník Pavel Hraběšinský od Bakalářuov, písař radní p. šepmistrův, jsa po druhé vdovcem, pojal k manželství pannu Marianu, dceru Jana Pecha z Kouřima, a do Hory Kutny mu přivezena. Též Zikmund Kozel, vdovec, pojal k manželství pannu Annu, dceru Matěje; příjmím Dítěte, pekaře, v poslední neděli masopustní.
Adam Čechtický, jsa písařem horním urburním, umřel v sobotu po neděli Provodní, u chrámu sv. Barbory pohřben.
V pondělí po též Provodní neděli Jan, syn pana Petra Nykláska z Žítenic v Dolanech, pohodše jse s panem Zygelem v domě šenkovním, jenž sluje u Kadeřávků, a pobidše se k bitvě za bránu Kolínskou a tam vyšedše, jest tu tejž Jan Nyklásek od něho Zikmunda Zygele zabit, po čemž; tejž Zikmund Zygel preč poodjel, a když jse zase (zjednav u sobě glejt císařský) navrátil, jest naň od nadepsaného Petra Nykláska, otce téhož zabitého, právem nastoupeno, a tu při právě města Hory Kutny proti témuž Zygelovi za právo dáno; ale jest toho potomně od rad nad appelacími na hradě pražském očištěn, což potomně revisí císařskou utvrzeno. Však on Zikmund Zygel jedno sto tolarův od té revisí panu Kryštofovi Popelovi z Lobkovic, nejvyššímu hofmistru (jenž revisí takové vyřizoval) dáti musel. Nadepsaný Jan Nyklásek zabil předešle také v svádě na Nebovidech Fridricha Hrabani z Přerubenic, což skrze smlouvu 1500 kop míš. spokojil.
Ve čtvrtek in festo Corporis Christi Jan Hůlka z Počernic pojal k manželství pannu Dorotu, dceru pana Mikuláše Vodňanského, ten čas Jeho Milosti císařské rychtáře na Horách Kutnách.
Též Leopolt Šetlar, vdovec jsa, pojal třetí manželku, pannu Annu, dceru Jakuba Kubína, ve mlejně Hotmilském při Horách Kutnách v outerý post Bonifacii.
Toho roku ouředníci horní na Horách Kutnách dali na košt a náklad Jeho Milosti císařské dělati rybník na gruntech malešovských nad huťmi horními šmelcovními nedaleko Hory Kutny s velmi nákladnou hrází k držení a dutí vody k šmelcování v týchž hutěch.
Zikmund Freisichselbst, jinak Stejšek, pojal k manželství Dorotu, dceru Petra Bernáška na Horách Kutnách, v ten outerej po památce sv. Jiljí; a hned potom ve čtvrtek po též památce Lidmila, sestra téhož Zikmunda Stejška, dala jse ukrásti a oddati k manželství Johanesovi Hořepnickému, bakaláři ze školy vysokostelské, proti vůli bratří svých, o čež k Jeho Milosti císařské suplikovali a žalovali, ale daremně.
Také Jakub Khobr z Prahy pojal k manželství pannu Kateřinu, dceru Pavla Pilgrama od Mědínků, na Horách Kutnách v ten pondělí po památce Narození blahoslavené Panny Marie a v Praze se osadili.
Jan Zygel, jsa písařem mince na Horách Kutnách, ujel tejně preč od Hory Kutny a povinnosti své, zanechav tu Anny, manželky své, s dítkami jich v žalosti. Proč by ujel, mistrně to vykládáno bylo, však potomně jse zase navrátivše skrze to v potupě zuostával.
V neděli po památce Omnium Sanctorum panna Anna Kašpara Fifka, Horníka bohatého na Horách Kutnách, vezena do Prahy k manželství Benj aminovi Kutovcovi, byvše jemu předtím zasnoubena; věnováno mu po ní za 1000 kop míšeňských vejpravy a 2000 kop míšeňských hotového.
Léta 1582
V neděli ante Conversionis Pauli Pavel Skřivan, vdovec, pojal k manželství pannu Dorotu, dceru Jiříka Hlaváče, jinak Kliky.
Centurin Muk, Němec, mince písař, pojal k manželství pannu Annu, dceru Tomáše Klabala, konváře.
V neděli po památce sv. Matěje apoštola umřela paní Kateřina Pucherská, manželka pana Kašpara Fifka.
Tomáš Canimedes, jsa zdráv a procházeje jse a přišedše domů, náhle umřel ve čtvrtek post Marci Evangelistae.
Týmž způsobem umřel pan Jan starší Podivický z Podivic ve čtvrtek po památce Stanislai.
A v týž den pan Šťastný Novohradský z Kolovrat, přijev do města Hory Kutny, dav zoumyslnou příčinu a sekaje na mne, mne zranil; jemu když jsem se bránil, jest mimo chtíč a naději mou zabit. Což jse stalo v domě řečeném u Svobodů u brány Kouřimské, skrze což jsem nemalých těžkostí a dlouhotrvajících soudů (neb mně jse ta nešťastná přihoda mezi vysoké dostala) pocejtiti musel, až Pán Buoh pomoci a vysvoboditi a ochrániti ráčil.
Zikmund řečený Škornička, poražen jsa šlakem, umřel v pátek post festum s. Petri et Pauli apostolorum.
Kněz Jan Semín, arciděkan na Horách Kutnách, umřel v pondělí po památce sv. Anny a u chrámu s. Barbarae jest pohřben. Dobrý stařeček byl.
Káča, dcera Hedvičina z České ulice, ušla preč od muže svého, Jana Třebechovského, s Adamem Kobzářem, Adamcem řečeným, a Václavem Trnkou. A on, muž její, dav jse po nich, dohonil jse jich na pomezí uherském na gruntech pana N. Drštvy; tam je do vězení vpravivše, ženu zase přivedl, kteráž brzo umřela, a oni po některém čase oba dva jse do Hory Kutny navrátili. Tožť ta jich pouť!
Mikuláš Chyždera, jsa vdovcem, pojal k manželství Kateřinu, pozůstalou vdovu po Jakubovi Kubínovi, mlynáři hotmilském; a to jeho třetí manželka.
Toho roku byl mor na lidi v království Českém veliký a nejprve začali zhusta mříti v Praze mense Augusti, srpna, pročež z Prahy ujížděli, kde jse komu vidělo, zvláště bohatí. A ten mor se tak rozmohl, že všudy i po vesnicích velmi mřeli, vše na hlízy a pryskejře. V městech pražských mnoho tisíc lidu pomřelo. Na Horách Kutnách, na Kaňku, v jeden den po 50, 60, 70, 80, 90, po 100 osobách těl mrtvých u všech far pohřebovali; a zemřelo v tu ránu boží lidí obojího pohlaví na Horách Kutnách okolo pěti tisíc, starých, mladých, mládencuov, panen krásných, dětí, vše vesměs. A jak jse kdo roznemohl, nedlouho stonaje, brzo umřel; a toliko zvonění slyšáno bylo. V kteroužto ránu boží morovou zemřeli jsou na Horách Kutnách mně známí a povědomí tito: Jeremiáš Šentygar, apatekář, Václav Starý od Svobodů, Kateřina Hanzlovic, Jindřich Vodolínský na Rybném trhu, Jan Bračický, Anna Kubkovic, paní Johanka Nykláskovna z Žitenic, manželka pana Tomáše Bykaneckého na Koňském trhu, Virgilius zlatník, Joachym, kožišník z Hloušek, Jiřík Ryšánek, řezník, jsa rychtářem městským, Johanka Hanzlovic, manželka Mikuláše Pejra, Anna, manželka Jana Kavky, Anna, pozůstalá vdova po Tomášovi Šprlinkovi, pan Jiřík Košín s manželkou, Markéta Fabiánka, sestra Bykaneckých, jinak Melhauzských, Kateřina Podbranských, manželka Víta Dobše z Rohožova v Hlouškách, Jan Šetelka z Varvažova, probéř horní, Mandalena Hanzlovic, manželka jeho, mistr Václav Didactus, písař radní přední pánuov šepmistruov, Jan Záborovský, krejčí na Tarmarce, Mikuláš Pejr, Jan a Bohuslav bratří Šatní z Olivetu, oba mládenci, Mikuláš Třebovský, písař horní ovesnej, Jan Špikfous, servus pánuov šepmistruov, Dorota; manželka jeho, Kašpar Mohler zlatník, Šimon Krásnohorský, zlatník, Anna Zygelka, manželka Ludvlka Karla z Řásné, tehdáž horního hofmistra, panna Mandalena Pilgramovic od Mědínků, Anna, manželka Jana Pečického, Vavřinec Čečetka, řezník, panna Dorota, dcera Řehoře Vodičky, Pavel Polák, apatekář, Jeronym Knobloch, Jan Přibík, havéř v Hlouškách, Zikmund Zahrádka, Štilfrid Doubrava, krejčí, Jíra Vávrů, sládek, Jinak Veselář, Jan.Koryčanský, kožišník, mincíř, Jan Klabal, konvář, Mandalena od Píšů, manželka Kryštofa Košického, kněz Ondřej, opat sedlecký, panna Mandalena Záborovských, Daniel Stejšek Freisichselbst, Anna, dcera Tomáše Klabala konváře, manželka Centurina Muka, písaře mince, Tobiáš Herolt, písař horní, Pavel Hraběšinský, písař radní od BaIÉalářů, Anna, manželka Václava Vyziny, ten čas primátora města, paní Mandalena Šatná, kulhavá vdova, Dorota, dcerka kněze Jana Semína, děkana nebožtíka, Dorota, manželka Ludvíka Šafara na Kaňku, urburéře horního, Kristina Zygelka, manželka Volfa Herolta, Martin Gruober, písař mince, Pavel Všetečka, koželuh na Páchu, Jan Kaplan, krejčí, Mikuláš Chyžděra, mistr Johannes Hořepnický, Pavel Klabal, Ambrož Bílský, krejčí, jinak Petržilka, Řehoř Hůřa na Kaňku, Pavel Pilgram od Mědínků, panna Dorota, dcera Tomáše Haška na Sukově při Kaňku, Adam Zavadil na Kaňku etc.
Přespolní blíž a okolo Hory Kutny: Jindřich Materna z Květnice na Radovesnicích, Jindřich, Jiří a Zikmund bratří Kasaličtí z Kaštic na Pašiněvsi, Jan Ursin z Vladoře v Hlízově, Jiřík Háša z Oujezda na Konárovicích, Jan a Fridrich bratří Nykláskové z Žitenic na Chotouchově, a ve Kbele vsi pohřbeni jsou etc.
V touž ránu boží umřel také na Horách Kutnách Jan Dačický z Heslova (frater autoris) v tu neděli po památce s. Dionisii, Diviše, s Kateřinou manželkou svou a s patero dítkami, vše v téhodni jednom pořád zběhlém, v domě jich Krbcovském, a všichni u chrámu sv. Barbory pohřbeni jsou. A tak ten žalostivý, prudký mor přestal při konci roku tohoto. Pán Bůh račiž se smilovati nade všemi námi.
Páni Horníci na Horách Kutnách podle svých svobod zvolili sobě a nařídili k obci své správce duchovního, děkana, kněze Sixta Candida; a jej k chrámu Vysokostelskému, kdež od starodávna arciděkanství jest, uvedli a dosadili.
Léta 1583
Ukradeno jest Adamovi Kejšarovi, koláčníkovi, sousedu na Horách Kutnách, peněz 60 kop gr. českých; pročež v domnění toho zlodějství byla Anna děvečka, Němkyně, služebná téhož Adama Kejšara, a dána jsouce do vězení, když (jsa mladá) řeči pletla, podána jest ku právu outrpnému a na trápeni jednak že neukradla, jednak že vzala, mluvila, pravíce, že by ty peníze Havlovi, bratru Jana Charamzy, lazebnika tu na Horách Kutnách, dala, kterýžto také vzat jest do vězení a jsa také k outrpnému právu dán, odpíral, i vyvedena jest ta děvečka třikráte k místu popravnímu, k oběšení jsa ortelována, a když konec bráti jměla, vždy tomu zase odpírajíce do vězení zase přivedena byla, a s tím prodleno. Mezitím pak dáno jest znáti do Hory Kutny, že jse nějaký zločinec, jenž při právě města Mejta Vysokého utracen byl, k tomu zlodějství a krádeži těeh peněz přiznal. A tak ti mladí lidé jsou toho očištěni a ohavné smrti zbaveni, ale na zdraví svém strápeni a pokaženi. Potomně nějací Němci, přátelé té zmučené, přišedše do Hory Kutny, nastoupili právem pro zmučení té děvečky na přízepsaného Adama Kejšara, takže jse s nimi o to smluviti a platiti a tak škodu na škodu jmíti musel. Ti pak Němci, vzavše jménem škod a nákladu peníze, zase odešli a té děvečky tu zanechali. Havel strápený, vyhojen jsa, žebrotou živ jsa, do špitála obecního se k posledku dostal. Ergo: Nenáleží a nemá se k zkáze člověka kvapiti v nejistotě.
Toho roku zemřeli jsou na Horách Kutnách: Salomena, vdova pozůstalá po panu Pavlovi Pilgramovi od Mědínků, v outerej po památce sv. Erazima a nazejtří ve čtvrtek Jan Kašpar Endres, kloboučník od Bukáčů u underláku; ve čtvrtek po památce Markéty Václav Vizina, jsa prvním konšelem města; Kašpar Fifek, bohatý člověk, vdovec, Germanus, v pátek den památky sv. Kryšpína, jenž z počátku tovaryšem řemesla kožišnického byl, a dostav jse na Hory Kutny, tu jse osadil, dostav pořád pět manželek, po nichž statku a dále handlovánim vín uherských a lichvou zbohatl a nabyl; v kostele Barborském pohřben, na jehožto památku pěkné epitaphium z bílého alabastru jest mistrovsky uděláno a v kaple mincířské postaveno; Václav Libotovský, mydlář z dolejšího města; Ondřej Rybář, řečený Fugel; Jiří Srbuov Páchovský; Alžběta, zůstalá vdova po mistru Václavovi Didactovi, písaři radním. Umřel také toho roku pan Václav Kasalický, v sobotu po první neděli postní, zanechav po sobě v vdovství paní Mandaleny Šatných z Olivetu.
A vstoupili v stav manželský: pan Tomáš Bykanecký z Lipan se paní Lukrecií Hrabaňkou z Přerubenic, ovdovělou po panu Zikmundovi starém Maternovi z Květnice; Johannes Hubeus, jinak Hubka, ze školy mládenec, se pannou Annou, dcerou nebožtíka Jana Bzeneckého, mincíře.
Léta 1584
Ve čtvrtek po památce sv. Panny Doroty zemřeli: Vít Jiskra, starý šenkéř, a Matoušek řečník, na oči krhavý.
V pátek po památce Vzkříšení od mrtvých Krista Pána Václav Hrabaně z Přerubenic a Jan Jiří Háša z Oujezda, mladý člověk, učinili mezi sebou vádu a šarvátku u Bakalářů, domu tak řečeném na Horách Kutnách, v kteréžto šarvátce jest tejž Václav Hrabaně v ruku zraněn, od toho zranění po dvou téhodních, totiž v neděli Jubilate, umřel a ve vsi Pečkách nedaleko Hory Kutny pohřben. O čež potom soudy vznikly a obviněni jsou z toho společně při soudu zemském, totiž I on Jan Jiří Háša, Matěj Salava z Lípy, Jan starší Šatný z Olivetu, Simeon Těmín, N. Odkolek, jenž šarvátky té přítomni byli a témuž Hášovi dvořili; Háša pak, jmaje jse ženiti, učinil o to smlouvu s Hrdiborem Hrabaním, bratrem zabitého, jenž na to nastupoval, svoliv jse tou smlouvou dáti na termíny sumy peněžité půl třetího tisíce kop míš. Jiní obvinění, právo a rozsudek vyčkavše, a že to, kterak nadepsaný Václav Hrabaně řečí i skutkem k té šarvátce a bití příčinu dal, jsou toho očištěni.
V outerej po neděli Prosebné Tomáš Herolt, písař horní, mládenec, pojal k manželství Evu, pozůstalou vdovu po nebožtíkovi Jeremiášovi Šéntygarovi, apatekáři.
Anna Porybná, manželka Václava od Slonů kulhavého (od Porybných), jmaje prve nesnáze a nastupování na sebe od téhož manžela svého o nevěrné v manželství chování, i zápis na sebe učinivše, vyšpehována a nalezena jest v noci od rychtáře městského Cypriána Trnky, krejčího, v jedné komoře s Janem Kunovským, soukeníkem, a vzata i s týmž Kunovským do vězení šatlavního; pročež na ni tejž manžel její toužeji nastoupil právem a žádné milosti jí učiniti nechtěl, takže jest k outrpnému právu podána a vyznavše své některé freje, jest k smrti ortelována, potom vyvedena a za živa zahrabána. Kunovský propuštěn, n_ebo jse naň skutku nevztahovalo. Tožť ten frej a pomlsky!
Zikmund Khobr, Germanus z Slezska, byv drahný čas při Horách Kutnách mince písařem a při tom s frejem a hraním v karty zacházeje a odtad jse do Prahy do puchalterie císařské dostavše a jmaje k manželství N., pozůstalou vdovu po Kristianovi Ditrichovi, Němci z Normberka, jenž tu při Horách Kutnách na onen čas puchhalterem horním byl, tam v Praze tejž Khobr umřel. Ryšavý, uštípavý, posměvačný Němčík byl.
Marta, manželka Kryšpína Hebenstreita, umřela v outerý po Proměnění Krista Pána památky.
Nevole a odpory vznikly na Horách Kutnách mezi ouřadem městským a ouřadem horním. Nebo ouředníci horní, zvláště Ludvík Karel z Řásné, hofmistr horní, potáhše v tom po sobě i nejvyššího mincmejstra, pana Viléma staršího z Opprštorfu, sepsali a vydali jakási práva horní nová, aby se nimi všickni při týchž horách řídili a spravovali, čemuž ouřad městský, šepmistři i konšelé místa dáti nechtěli, pravíc to býti na zlehčení jich a proti právuom a svobodám jich, až ta nevole jse dostala k vyslyšení toho mezi nimi od nařízených k tomu od císařské Milosti, což jse potomně v Praze začalo, a tam k tomu oboje strana citováni byli. A to byvše začato, není nic dokonáno a na místě postaveno a do dlouhé truhly odloženo.
Ludvík Šafar na Kaňku, jsa urburéřem horním, a Zikmund Kozel, písařem urburním, jse znaříkali, a se o to soudíce, svědky proti sobě vedli, při právě městském na týchž Horách Kutnách. Potom jse o to smluvili, to také preč.
Jeden prostý člověk, Endrle, marštalíř při koních horních, ten také jmenovaného Ludvíka Šafara nevěrným při těch horách chováním znaříkal, o čež potomně také před komisaři na ty hory nařízenými slyšáni byli, ale to také mlčením v nic přišlo a pominulo a žádné nápravy při těch horách nenásledovalo, toliko jedni druhé sočili, omlouvali a o přednost se hadrovali, sobě toliko každý vyhledávaje.
Umřel náhle pan Jiřík Mládek od Leksů v domě Kadeřávském, v neděli po památce Michaeli archangeli.
Léta 1585
Zemřeli Jan Herolt, řečník prokurátor, Samuel Platů Počátecký, jinak Drhonický; Eva, manželka Jana Zahrádky, zámečníka za Vorlovy, domem hostinským. Item shořely krovy velké starodávní na Vlaském dvoře, na té straně proti domu Vodolínských při Rybném trhu.
Vstoupili v stav manželský: Voldřich Vodička z Starého Města pražského se pannou Dorotou, dcerou pana Jiříka Mládka od Leksů, a v Praze jse potom osadili; Jiřík Fidlar, kramář, rodilý z města Hostinné nad Labem, s Mandalenou Husovic, pozůstalou vdovou po Janovi Klabalovi, konváři, v neděli den památky sv. Matěje apoštola. A po témž svátku v outerej Jan, syn nebožtíka Adama Čechtického, se pannou Alžbětou, dcerou Jiříka starého Holoubka, za domem Vorlovským.
Zemřeli: pan Tomáš Bykanecký na Koňském trhu, za velkými krámy masnými, řeznickými, v outerej po velikonoci, zanechav po sobě v vdovství paní Lukrecie Hrabaňky z Přerubenic, manželky své. Po něm brzy pan Jan Bykanecký, bratr jeho, obstárný člověk, nikdá jse neženivše, ve středu po neděli Jubilate; oba u kostela sv. Barbory pohřbeni jsou. Po něm pak pan Jiřík Mírek z Solopisk, též starý mládenec podagricus, v sobotu ante dominica Exaudi1/6; a u téhož kostela pohřben. - Též umřela Anna, manželka Sudy pekaře Jakuba, jinak Soušického, v outerej po památce Mariae Magdalenae, kteráž dlouho a divnou nemoc jměla, takže jí se tvář její padala, i nos její jí upadl a o jedno oko přišla a zhojiti ji nemohl z lidí nižádný od té nemoci její.
V sobotu po památce s. Laurentii, Vavřince, děvče nějaké, jsa ve dvoře paní Kateřiny Mladějovské, ve vsi řečené u sv. Jakuba nedaleko Hory Kutny, zapálilo dotčený dvuor, od čehož shořel, a mnoho se tím ohněm škody stalo, zvláště na obilí, tehdáž vnově sklizeném. To děvče dáno do vězení ku právu do Hory Kutny, však mladosti její ušetřeno a na přímluvu lidí na zápis jest propuštěno.
Předtím umřela Anna Klikova, vdova pozůstalá po Jiříkovi Hlaváčovi, o kteréž praveno bylo, že by po smrti vstávala, chodila a jse ukazovala.
V sobotu před památkou sv. Matouše umřela jest paní Johanka Šatná z Podivic, manželka pana Jiříka Šatného z Olivetu, Jeho Milosti císařské ouředníka mince tu na Horách Kutnách, zůstávaje v dlouhé nemoci a nedostatku zdraví svého; a u chrámu Barborského jest pohřbena.
Též umřela na Bykanči nedaleko Hory Kutny paní Kateřina Tochorských, manželka Matěje Salavy z Lípy, mladá krásná žena.
Nějaký Vlach s dovolením vrchnosti chtěl a sliboval dovésti jakéhosi khunstu, aby voda vodu z hlubin dolových hnala, davše jse v to na Kaňku při Horách Kutnách, v dole horním Fratích, na náklad císařský, davše nad tím dolem udělati kolo velmi veliké, sem i tam se obracející spůsobem kola mlejnského; ale nic nedovedl a smích střápal; a maje jse odebrati, dal jse v naříkání, že by mu služebník jeho utekl s penězi, i dovedl toho, však sobě a ne císaři, že jemu ty peníze ztracené, jakž on pravil, i od neprovedeného khunstu z mince císařské tu na Horách Kutnách dali a zaplatili. Nota: Ty hory nepotřebují žádných kejklsokuov, samé toliko upřimé práce a věrnosti horních ouředníkuov.
Jakub přijmím Holej, od Hutníčkuov, rodem z města Hostinné, pojal k manželství Marianu od Bakalářů, pozůstalou vdovu po Pavlovi Hraběšínském, písaři radním pánův šepmistruov na Horách Kutnách, dceru Jana Pecha z Kouřima.
Vzati jsou do vězení na Horách Kutnách pět havéřuov, totiž N. Pavlišta, N. Packoza, N. Tureček, N. Pater a N. Vomáčka, že kradli v dolích a při dolích rudy jiným havéřuom a nákladníkuom horním i jiné věci; pročež ortelováni a zvěšeni jsou. Vztahovala se ta věc i na některé jiné, kteříž zutíkali. Probéř jeden horní, Eliáš Knebl, Němec, ten také poustoupil, potom se zase (jsa glejtován) vrátil, uvoliv jse svou nevinu odvozovati.
V outerej den památky sv. Panny Kateřiny v domě Bakalářovském hostinském Anna, příjmím Vážná, šenkýřka, strkaje nevážně Matesem, malířem z kláštera Sedleckého, a on upadše se schodův před světnici dolejší v témž domě, tím pádem tu hned jest umrtven, a táž Vážná, jinak Jana, šenkýřka, do vězení vzata, potom zase propuštěna, nebo žádný na to nenastupoval, a chudý zabit byl.
Tvrz Lorec s pivovárem a zahradou dckami zemskými se řídící, ležící mezi městem Horou Kutnou a Kaňkem při předměstí hloušeckém, prodáno jest (na místě a k ruce sirotkův po dobré paměti Václavovi Dačickém z Heslova, jemuž jse byla táž tvrz při rozdílích na díl jeho dědický dostala) paní Kateřině rozené Smiřické z Smiřic, manželce pana Jana Lukáše z Žerotína, za 700 kop grošuov českých hotových.
Nota. Před lety byl v držení té tvrze Lorce pan Zdislav Zvířetický z Vartenberka; potom od téhož pána dostala se panu Václavovi Podhradskému z Vlčí hory, od něhož ji potomně dostal Ondřej Dačický z Heslova, pater autoris libri praesentis.
Ve čtvrtek po památce sv. Kateřiny páni ouředníci a soudcové zemští a jiní páni a rady Jeho Milosti císařské sjeli se do Hory Kutny, totiž: pan Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabě pražský, pan Jan z Valdštejna, nejvyšší komorník, pan Jiří Bořita z Martinic, nejvyšší sudí, pan Adam z Hradce, nejvyšši kancléř, pan Ladislav z Lobkovic, president komory české, pan Joachym Novohradský z Kolovrat, purkrabě karlštejnský, pan Jaroslav Smiřický z Smiřic, pan Adam Slavata, pan Ferdinand Hofman, pan Michal Španovský z Lisova, nejvyšší písař, pan Burian Trčka; podkomoří, pan Jan Vchynský ze Vchynic, purkrabě karlštejnský, pan Albrecht Kapoun z Svojkova, purkrabě kraje Hradeckého etc. A tu jedni druhé do hospod, kdež kdo forýrován byl, navštěvovali a ku panu z Rožmberka do rady scházeli; oč a proč, vuobec povědomo nebylo. Naděje byla, že by při tom sjezdu některé neřády a odpory při Horách Kutnách vyslyšeli, napraviti jse přičinili a před sebe vzali, jakž o tom nejednou na sněmích svolováno bylo. Ale nic jse toho nevykonalo, a pobyvše tu na Horách Kutnách koliksi dní a nic nespůsobivše, zase se rozjeli.
Léta 1586
V neděli post Conversionis Pauli vstoupili v stav manželský: Jiřík, syn pana Ludvíka Karla z Řásné, ten čas hofmistra horního, se pannou Kateřinou, dcerou Matěje Brožova od Bukáčů u undrláku.
Ve čtvrtek v noci na pátek po památce Blasii umřel v domě svém na Rybném trhu pan Václav Podhradský z Vlčí Hory, starý, letitý; u kostela Námětského pohřben.
Též umřel kněz Jiřík, farář u chrámu Barborského, a Adam Šlechtín z Sezemic, jsa na lécích v Nových mlejních při Páchu.
V neděli Květnou umřel Jan Čechtický, člověk mladý, zanechav po sobě v vdovství Alžběty Holoubkovic, manželky své.
Též umřel mistr Mikuláš Rakocius Rakovský od Kašků, rozený Uher, jenž jse tu byl na Horách Kutnách, byv mistrem školním, oženil a osadil; poeta carminuov latinských.
V outerý post dominicam Cantate planéř nový s maňasem z kamene vytesaného v rynku před Balatých jest postaven, kdež byl prve dřevěný stál. Ten novej kamenej konšelé města přítomní v gruntu založili pro utvrzení práva a spravedlnosti. Jen aby nebylo po osobách a s přeskáčkou.
Páni komisaři nařízení přijeli opěty do Hory Kutny, totižto pan Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabě pražský, pan Ladislav z Lobkovic, president komory české, pan Ferdinand Hofman, pan Karel z Bibrštejna, pan Pavel Korka etc. A sešedše jse na dvuor Vlaský a vyslyševše některé žaloby a odpory, změnili ouřadníky horní.
A tak místo Ludvíka Karla z Řásné učiněn hofmistrem horním Zikmund Kozel, jenž jse na to třel a jiné sočil, místo Ludvíka Šafara na Kaňku zvolen k urburéřství hornímu Jan Machovský; místo Víta Jílovského štolmistrem Tomáš Hašek z Sukova na Kaňku, jenž v té povinnosti byl, avšak složen, jmaje činiti soudem o nářek sfalšování prub horních, což byl odvozoval. Nadepsaným pak z těch ouřaduov složeným osobám jest poručeno a jsou zavázáni, aby se v času jim uloženém na hrad pražský postavili, a co jim za vinu dáno bude, toho se spravili. Při též komisí složeni jsou také všickni šmelcíři kaňkovští, jenž císařské při těch horách dělníky stravovali a je sužujíce sobě naháněli, a nařízeno, aby se tíž dělníci sami stravovali, a tak z těch šmelcířuov sešlo, což bylo při těch horách trvalo mnohá léta. A tak to tíž páni komisaři vyřídivše zase odjeli.
Umřel na Vrbici, sídle svém v kraji Čáslavském, pan Martin z Šaratic. A Samuel Freisichselbst z Jihlavy pojal k manželství pannu Kateřinu Smoličku ze dvora štítarského za městem Kolínem nad Labem, dominica Exaudi.
Mandalena od Balcarů, manželka Václava Sixta z Čáslavě, v dolejši apatyce při rathauzu na Horách Kutnách, umřela ve středu v noci na čtvrtek po památce Rozeslání apoštoluov Páně a u chrámu Námětského pohřbena; čtyry manžely jměla: 1. Balcara Švarce, Němce, 2. Zachariáše Ditricha, též Němce; 3. Pavla Poláka, apatekáře, 4. nadepsaného pana Václava Sixta, a ten ji živobytím přečkal.
Umřel Jiřík Holoubek za domem Vorlovým v té ulici, velmi letitý a zdětinělý člověk, zůstávaje v loži dlouhé časy, byv řemesla řeznického.
Melichar Žatecký, bakalář, jsa vdovcem, pojal k manželství pannu Judith Freisichselbstku Stejškovic (po babě mladou) v outerej po neděli Misericordia.
Ve čtvrtek den památky sv. Severina23/10 Václav, syn napsaného Jiřího Holoubka, vstoupil v manželství se pannou Bohunkou, dcerou nebožtíka Alexandra Podhradského z Vlčí Hory.
Ve čtvrtek v noci na pátek po památce sv. Panny Kateřiny umřela Anna, manželka Dobiáše Šafara, ten čas puchaltera horního na Horách Kutnách.
V pondělí v noci post festum s. Andreae apostoli umřel Martin, písař radní pánuov šepmistruov.
Florian Farinestus pojal k manželství pannu Kristinu, dceru Tomáše Dypolta Zruckého, v neděli post festum Nicolai.
Ve vsi Kbele za městem Kolínem nad Labem zabil kuoň Lidmilu, krčmářku mou, uhodiv ji zadními nohami. Matyáš a Zikmund bratři, synové nebožtíka Jakuba Stejška Freisichselbsta z Jihlavy, jenž jse byl usadil na Horách Kutnách, přijati jsou do stavu rytířského, z Freidnpachu se titulujíce; davše od tohoto přijetí 1500 kop míšeňských. Nebo tejž Zikmund nemálo zbohatl horami tu při Horách Kutnách.
Léta 1587
Na Oumoníně, sídle svém nedaleko Hory Kutny, umřel pan Jan Salava z Lípy v pondělí po neděli Květné; a v tom kostelíku nad Oumonínem, jejž byl založil a vystavěti dal, pohřben.
V neděli den památky Vzkříšení Krista Pána umřel v klášteře Sedleckém při Horách Kutnách ležícím kněz Bartholomeus, příjmím Makeš, mladý člověk, nedávno jse předtím na to opatství dostavše; na jehožto místo učiněn jest opatem téhož kláštera Georgius Taxerus, jenž byl prve opatem kláštera Zlaté Koruny, obstárný člověk, Germanus.
Vstoupili v stav manželský: Samuel příjmím Barbora, rodilý z města Králové Hradce, se pannou Juditou, dcerou pana Ludvíka Karla z Řásné, ten čas hofmistra horního při Horách Kutnách; též Řehoř Bořanovský z Bytešky, jinak Křičko, konvář, vdovec, s Mandalenou, vdovou z města Pardubic, a to jeho čtvrtá manželka; a Václav Sixt Čáslavský, též vdovec, se pannou Marianou, dcerou nebožtíka Jindřicha Trnky, jenž mu přivezena jest do Hory Kutny od paní Malešický z Rataj, kdež v službě byla, v středu po neděli Misericordia.
V sobotu po památce Filipi et Jacobi apostolorum na Horách Kutnách v jedné šachtě horní za branou Kolínskou nalezli a vytáhli havéři jakousi ženu mrtvou, hanebně ohyzdně osekanou, s očima zavázanýma a hrdlem zataženým. Jak jse tam dostala, není povědomo.
V tejž den umřela panna Alžběta, dcerka nebožtíka pana Alexandra Podhradského z Vlčí Hory, jmaje jse vdávati za Václava, syna Jana Rotleba, truhláře. Též umřela Rozina, manželka Joachyma Šprlinka.
Víceji zemřeli na týchž Horách Kutnách: Jan příjmím Sládek, prokurátor, Samuel Freisichselbst z Jihlavy, mistr Jeronymus Machabeus, Dorota Canimedesovic, jinak Svíčnikovic, manželka Pavlíčka postřihače.
Jest přízeji pod létem 1581 poznamenáno, že rybník vnově založen na gruntech malešovských ku potřebě Horám Kutnám. I když ten rybník tohoto r. 1587 dodělán byl a dešťové byli nemalí, a jsa ten rybník vodou přeplněn a nadržán, strhl se v tu neděli po památce Bonifacia, protrhše tu novou hráz hlavní, velmi nákladně při něm udělanou, a jdouce voda silně valem, vzala s sebou a pobořila druhý rybník, pod ním ku potřebě také týmž horám udělaný, takže voda jedna druhou silně stíhajíce, velikou škodu učinila na mlejnicích, hutech horních, šmelcovních, zahradách, lukách, obilí, stavení etc., a některé domy v předměstí páchovském města Hory Kutny, též oboje lávky velké, přes tejž potok Pách udělané, s sebou vzala; a vystoupila až na dolejší město, zeď městskou při bráně Čáslavské probořivše, a tu na dolejším městě dříví pivovarní také pobrala a zanesla. Pán Buoh uchoval, že se to v noci nestalo, bylo by jistě nemálo lidí nenadále zahynulo. Nazejtří, když táž voda opadla, šli lidé na divadla; nebo na témž předměstí bylo po té vodě jako po shoření. Kateřina Smolička, pozůstalá vdova po Samuelovi Freisichselbstovi, chtěje (z ponuknutí a všetečnosti jiných dvou žen při ní) přes lávku nad proudem vody přeloženou přejíti na stranu druhou, upadly všecky tři do proudu té vody; těm dvěma spomoženo, tu pak mladici Smoličku (nebo nevelká a outlá byla) zachvátil proud toku s sebou a tak u Nových mlejnů jest utopena mrtva nalezena a vytažena. Těm škodám ouředníci horní jedni druhým vinu dávali, což od jiných předpovídáno bylo, ale nechtěli věřiti, až jse stalo.
Jan Horlanský z Slezska rodem, jsa písařem dolův horních na Kaňku, pojal k manželství Lidmilu, dceru Tomáše Haška na Sukově, ten čas štolmistra při týchž horách, oba urostlí, v outerej po památce sv. Víta.
Pan Jan Vopršal ze Zher pojal k manželství pannu Mandalenu, dceru pana Jakuba z Bítova v Hořanech nedaleko města Hory Kutny, v tu neděli po památce sv. Prokopa .
Zemřeli: pan Jan Lukáš z Žerotína na tvrzi Lorci při Horách Kutnách, zůstávaje v těžké podagrické nemoci, a tak nemocí soužený dokonal život svuoj v pátek post Filipi Jacobi apostolorum a potom do města Kolína nad Labem dovezen a v kostele velkém podle pana otce svého pana Karla pohřben jest, zanechav po sobě v vdovství paní Kateřiny z Smiřic bez dětí.
A hned nazejtří v sobotu den památky s. Filipi Jacobi apostolorum umřel na Bykanči pan Matěj Salava z Lípy, jsa vdovcem, a na Bykanči pohřben.
V outerej den památky sv. Jiljí umřel na Suchdole nedaleko Hory Kutny pan Jan Hendryk Voděradský z Hrušova.
V neděli ante festum s. Venceslai na Kaňku v dole horním řečeném Trmendly zdusilo jse a zahynulo pět havéřuov smradem horním, jenž sluje švub, a šestý na Kuklíku, v dole řečeném Dobrá Mysl.
Die sabbati post festum Galli obiit Montibus Kutnis Johannes Simonides, compositor musicae figurativae optimus.
Pan Vojtěch Vopršal ze Zher, jsa v hojných letech, umřel v domě svém při Horách Kutnách, v předměstí čechovském ve středu po památce Všech sv. a u chrámu sv. Barbory pohřben.
V pondělí po památce Moudrosti boží Václav Julian od Hutníčků pojal k manželství zjevnou vdovu Mandalenu Vojáčkovou, šenkéřku.
V sobotu po památce Moudrosti boží pan Vilém starší z Oprštorfu propuštěn jest z ouřadu nejvyššího mincmejstrství. Držel ten ouřad okolo 10 let pořád zběhlých. Volf Herolt učiněn horním puchalterem.
Léta 1588
V pondělí den památky Conversionis Pauli umřel na Kaňku na Sukově Tomáš Hašek, člověk obstárný, a u kostela sv. Vavřince tu na Kaňku jest pohřben.
V outerý po památce sv. Panny Doroty Pavel, syn Matěje Dítěte, pekaře, mladý člověk, pojal k manželství Lidmilu, dceru Stanislava Poláka, kožišnického řemesla.
V neděli v noci na pondělí masopustní na Kaňku v domě šenkovním u Jana Horlanského zabit jest nožem Jan Škandera od jakéhosi Němce, jenž hned preč utekl. A v neděli postní Invocavit Jindřich Bzenecký, jinak Holík, uhodil na ulici jednoho tovaryše řemesla řeznického čekanem v hlavu a zranil jej, od čehož umřel, a tejž Jindřich Bzenecký preč ušel.
Umřela Alžběta, Pavla Litomyšlského, písaře radního, manželka, v pátek post festum Resurrectionis Christi.
V outerej den památky hromnic Václav Vodička, bakalář, písař radní městský, Dorotu, pozůstalou vdovu po Adamovi Čechtickém, pojal k manželství.
Umřel na Kaňku Ludvík Šafar, někdejší urburéř horní, a tam u kostela pohřben. A v pátek post festum s. Spiritus umřel na Horách Kutnách Ludvík Karel z Řásné, byv primasem města, jenž byl také prve drahně let hofmistrem horním bejval; a u chrámu Námětského pohřben. Čtyry manželky jměl: 1. Sabinu z Vitence, 2. Annu z Vlčí Hory, 3. Annu Zygelku z Chocemic, 4. Johannu z Vopřetic, jenž ho přečkala.
Vstoupili v stav manželský: Jan Čížek, šafář mince, s Dorotou, dcerou nebožtíka Jana příjmím Sládka, prokurátora; též Daniel, syn Endresa Brožovského, kloboučníka, s Juditou, dcerou Matěje od underláku u Bukáčů, v outerej post Jacobi.
Umřel na Třebečicích, sídle svém, nedaleko Hory Kutny pan Adam starší Materna z Květnice, jsa starým mládencem, a v kostele Barborském v kapli mincířské na Horách Kutnách jest pohřben.
Oddali se k manželství: Jan od Leksů, syn nebožtíka pana Jiříka Mládka, se paní Johannou z Vopřetic, pozůstalou vdovou po panu Ludvíkovi Karlovi z Řásné, jenž jse prve za živobytí téhož pana Ludvíka milovali.
Skrze nařízené pány komisaře, totiž pana Joachyma z Kolovrat, pana Hertvika Zeydlice, pana Albrechta Kapouna a pana Pavla Korku, pan Karel z Bibrštejna, jsa učiněn nejvyšším mincmejstrem, uveden jest k tomu ouřadu na Hory Kutny, jenž před lety tejž ouřad na sobě jměl a spravoval.
Oddáni jsou k manželství: Martinus Kochan, bakalář ze školy barborské, s Zuzanou, Jana Veverina Píseckého dcerou, na trhu Uhelném; a to se stalo proti vůli téhož Veverina, otce té nevěsty.
Umřel Havel, příjmím Šiška, jsa starším nad havéři hor stříbrných na Horách Kutnách, v tu středu post dominicam Gaudete.
V sobotu na Štědrý den k samému večeru u prachaře nedaleko kostela sv. Trojice za městem Horou Kutnou zapálil jse prach ručničný a rozmetal tu staveníčko prachařovo sem i tam; někteří přítomní jsou od toho opáleni a děťátko téhož prachaře umrtveno.
V pondělí v noci na outerej den památky sv. Štěpána N. Bouša havéř zabit jest pod tím loubím před Gronymusovi proti Mejšňarovům, o čež soud vznikl, a nějaký zlatník, na nějž skrze to nastupováno bylo, závazkem se toho očišťovati musel.
Léta 1589
Knechti vojenští, Němci, jsa nařízení do Uher proti Turkuom, dostavše jse do Hory Kutny a tu jse zdržujíce a nezvedně sobě provozujíce, drancovali a šnorchovali; i udeřila na ně chasa horská, zvláště havéřská, podle jich obyčeje zbili a seprali ty knechty; sotva to vrchnost přetrhla, že žádný zabit nebyl. Domácí ti někteří vězením trestáni a knechti zepraní dáleji vandrovati museli.
Umřel Jiřík Moravec, řečený po ženě Němčický, řezník v České ulici, v první pátek postní.
V outerej po neděli Laetare umřela panna Dorota z Neratova, manželka Matyáše Stejška Freisichselbsta.
V první pak neděli po velikonoci, Quasimodo, umřela Mandalena, manželka Václava Vilémovského, konváře na Tarmarce. Též zemřeli: Jan Polanovský, starý probéř horní, starý mládenec, pod farou vysokostelskou v domě svém; potom paní Johanka z Vopřetic, vdova pozůstalá po Janovi Mládkovi od Leksů, po děťátku na sirobu narozeném.
Pan Jindřich Vražda z Kunvaldu, mládenec, pojal k manželství paní Lukrecii Hrabaňku z Přerubenic, pozůstalou vdovu po panu Tomášovi Bykaneckém z Lipan, na Koňském trhu na Horách Kutnách; a to její třetí manžel po dvou starých.
Také vstoupili v stav manželský: Johannes Šoltys, rodilý v městě Slaném, jsa kantorem ve škole vysokostelské tu v Hoře Kutně, s Alžbětou Holoubkovic, pozůstalou vdovou po Janovi Čechtickém.
Umřel Ondřej Šícha, tak řečený, někdy havéř, potom prokurátor rozepří právních, v ten pondělí po památce sv. Víta.
Páni šepmistři a konšelé na Horách Kutnách koupili k obci své města Hory Kutny tvrz Lorec, v předměstí hloušeckém města Hory Kutny, od paní Kateřiny Žerotínové z Smiřic. A jistě koupili k té obci dobře, platně a užitečně.
Na Libenicích pod Kaňkem umřel pan Jan Libenický z Vrchovišť, letitý, a v kostele při vsi Gruntě pohřben.
Léta 1590
Ve čtvrtek v noci na pátek, den památky Conversionis Pauli, umřel na Přítoce, sídle svém nedaleko Hory Kutny, pan Adam Materna z Květnice, urostlý, letitý člověk; potom v neděli po památce hromnic na Horách Kutnách v kostele sv. Barbory v kapli mincířské byl pohřben.
Vstoupili v stav manželský: Pavel Litomyšlský, vdovec, písař radní, s Kateřinou, dcerou Jana Koláčníka, dominica Adorate, 4. o masopustě. Též v tejž masopust Pavel Cholopický, starý vdovec, s Maruškou, dcerou Řehoře Vodičky na Tarmarce.
Ve vsi Vostrově umřel pan Mikuláš Nyklásek z Žitenic a ve vsi Kbele v kostele pohřben.
Autor huius libri, Mikuláš Dačický z Heslova, pojal k manželství pannu Alžbětu, dceru pana Jiříka Mládka, v ten outerý po neděli řečené Devětník, 20. dne měsíce ounora, o masopustě. Actum na Horách Kutnách v domě řečeném Knížecím, jinak Knejslíkovském.
Pan Johannes Fridrich Hofman z Grynpychle a z Střechova z Šteirmarské země, jsa při témž svadebním veselí zdráv a vesel, však brzo se roznemohše a nedlouho stonaje, v témž domě (v němž obejval) umřel, v ten čtvrtek v noci na pátek po neděli masopustní. Tělo jeho jest vykucháno a do truhly cejnové, vnově k tomu udělané, položeno; potom v neděli postní Laetare do chrámu Barborského poctivě donešeno a v kaple havéřské zanecháno; až potomně léta nastávajícího 1591 odtud vzato a do Štýrska, vlasti jeho, jest dovezeno. Byl pán dobrotivý, ujevše z Štýrska před persekucí, jenž jse tam tehdáž dála proti religionu evanjelitskýčh, kteréhožto religionu jse přidržel, a dostav jse na Hory Kutny, tu jse zdržujíc, život svůj dokonal.
Ve vsi Břežanech umřel pan Jiřík Hostačovský z Petrovic, starý člověk letitý, nikdá jse neoženivše.
Na Horách Kutnách v předměstí čechovském umřel jest a dokonal život svuoj časný, v domě svém za branou Kouřimskou, pan Štefan Mírek z Solopisk, v ten pondělí v noci na outerý po památce blahoslavené Trojice, a u chrámu sv. Panny Barbory jest podle předkův svých pohřben.
V outerej po památce Navštívení sv. Alžběty Jiřík Hrdík z Jičína pojal k manželství pannu Mandalenu, dceru Tomáše Klabala, konváře.
Anna, manželka Stanislava kožišnika, umřela ve středu po neděli Respice.
Pan Karel z Bibrštejna, jsa nejvyšším mincmejstrem, odebral jse preč od Hory Kutny, nic platného těm horám nespůsobivše.
Páni šepmistři a konšelé odňali ouřad městského rychtářství Jindřichovi Labuškovi na Tarmarce, k kterémuž ho byli zvolili, davše mu vinu nepilnosti; ale on o to nestál a k sobě zase přijíti nechtěl. I zvolili k tomu Cypriana Trnku, krejčího.
Měsíce Augusti, srpna, zemřeli na Horách Kutnách Kateřina Bzenecká, jinak Holíková, pekařka, jedna z mokré čtvrti, a Bartoň Vokáček, řezník.
Na Žehušicích umřel pan Jan purkrabě z Donína, v tu středu v noci na čtvrtek 5. dne měsíce září; kulhavý pán byl.
Ve čtvrtek před památkou sv. Václava umřela na Horách Kutnách Mandalena Hanuška, baba stará, jejížto statek Pavel Litomyšlský, písař radní, jakýmsi kšaftem (jejž sám sepsal) zosobil soudem proti Václavovi Porybnému od Slonů, nápadníku k témuž statku. Po pohřbu této Mandaleny Hanušky u kostela Barborského asi den pátý nalezen jest hrob ten vykopaný, tělo to z oděvu svlečené, krvavé, nosem k zemi ležící a jako by klečelo; což jak jest jse to stalo, anebo kdo to tak spáchal, podivné bylo.
Též umřel Zikmund Holík, pekař, mladý člověk, dominica Miserere.
V outerej den památky Dionisa umřel Johannes Veverin Písecký, jenž jse podle obdarování psal a tituloval z Granichsfeldu; byl písařem radním drahné časy tu na Horách Kutnách; k posledku svadiv se s konšely, toho zbyl; v kostele Barborském před kaplou kněžskou pohřben a epitaphium mosazné na též kaple ve zdi postaveno.
V pondělí na Štědrý den před slavným hodem památky Narození Krista Pána, syna božího, stala jse příhoda neštastná a žalostivá v rynku před domem Zikmunda Stejška Freisichselbsta, vnově vystaveném, kdež pekařky s chlebem před hody týmiž vánočními sedati a prodávati obyčej jmají. Upadli nenadále dva štítové kamení z téhož domu pojednou, tak jako by je podťal, a zasuli a zbili i usmrtili obojího pohlaví lidí osob do trimecítma prodávajících chleby a kupujících; což přičítáno a naříkáno bylo neopatrnému stavení téhož domu.
Jíra řečený Hromů, jinak Kačerovský, šenkýř, člověk zlolejný, dán do vězení šatlavního a odtad do trlice před Vysokým kostelem, pro jeho hanebné zlořečení, lání a hromování, od čehož vuobec tak Jíra Hromů nazván byl.
Duol horní na cougu kuklickém na Horách Kutnách, řečený Štěstí, kteréžto jméno s skutkem se srovnávalo, nebo toho času tejž důl velké užitky a uberlaufy horní vydával a vycházely, čímž Zikmund Kozel, tehdáž jsa horním hofmistrem (a dostav toho dolu od Jiříka Karkala, havéře, za chatrné peníze) zbohatl.
Jakož i předešle Jan Pampa tak řečený, havéř, držitel tehdáž dolu horního, nemalých odtud užitkuov nabyl. Avšak to horní nabytí od potomkuov jich vše marně utraceno.