Přemyšlování o dokonalosti křesťanské/Kapitola I. - V čem dokonalost křesťanská záleží.
Přemyšlování o dokonalosti křesťanské Jan Amos Komenský | ||
Pořádek kapitol | Kapitola I. - V čem dokonalost křesťanská záleží. | Kapitola II. - Jak se člověk k hledání a dosažení dokonalosti způsobovati a připravovati má. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Přemyšlování o dokonalosti křesťanské |
Podtitulek: | Kapitola I. - V čem dokonalost křesťanská záleží. |
Autor: | Jan Amos Komenský |
Zdroj: | Citanka |
Licence: | PD old 70 |
Každý v Boží škole vycvičený a skrze Ducha pravdy znovu porozený člověk to sám u sebe najde a vyzná, že pravé křesťanství a libá Boží služba ne na samé známosti Boha a povědomosti věci jeho, ale také a více v skutečném činění vyjevené Boží vů]e a v ostříhání svattosti, bez níž žádný neuzří Pána, záleží. Nebo k tomu cíli člověk všemohoucí mocí Boží podlé přehluboké a divné moudrosti jeho stvořen jest, aby téhož Stvořitele svého, s ním na věky věků spojen jsa, všemi mocmi svými miloval, ctil, velebil a chválil. Sic co by člověku i veliké osvícení pomohlo, kdyby svattosti a plnění ve všem vůle Boží nenásledoval?
Byť kdo celou biblí z paměti uměl, a necítil by vnitřního potěšení, milosti Boží, co jemu to prospěje? Marnost jest. Ovšem pak marnost jest, čímkoli jiným v světě lidé se zanášejí. Bohatu býti, slávu, čest a lidskou přízeň míti, rozkošemi a pohodlím oplývati, dlouho ve zdraví a bezpečnosti s milými přátely živu býti; summou, libých v světě vécí užívati, není-li při tom plné lásky Boží, všecko jest marnost, všecko pominutedlné, všecko nestálé, všecko nejisté, všecko neplnou radost, nýbrž ne radost, než podobiznu a stín radosti dávající.
A protož člověk, jakožto vzáctný a ku podobnosti nesmrtedlného Boha sformovaný tvor, s právem se o nětco dokonalejšího přičíněti a žádosti své ode všeho toho, což a neb příliš rychle s šustem světa pomíjí, a neb ovšem škodu, tesknost a pykání přináší, odvraceti má; mysliti pak na to, aby k stálé, pravé, plné a dokonalé radosti a upokojení se v srdci svém přijíti mohl, tak aby s svatým Pavlem mohl, pro vyvýšenost toho Božího pokoje v sobě, cokoli svět za slavné i divné sobě počítá, všecko za lejno klásti, a pro sladkost tuto vnitřní zevnitřních jakýchkoli, odkudkoli přicházejících utrpení za nic nevážiti a jich ani necítiti.
To jest hle svattá ta a drahá vyvoleného člověka v životě tomto dokonalost, k níž a hledání jí když my lidé sami z sebe nezpůsobni a váhaví jsme, Pán Bůh rozličnými útrpnostmi vyvolené své k tomu doháněti má obyčej; jakž se i nyní při nás děje.
Záleží pak (ať se již blíže k věci přistoupí) ta dokonalost v tomto trém:
- 1. V plném Boha milování.
- 2. V povolném jemu se ve všem poddávání.
- 3. V ustavičném s ním se obírání.
Kteréžto věci tři kdo má, přešťastný a blahoslavený jest člověk, má vrch moudrosti lidské, má začátek věčného života v sobě, nýbrž již jest přenesen z smrti do života; nebo v Bohu přebývá a Bůh v něm, což radost nevypravitedlnou působí.
Každý tedy, kdož toho slyší, má sobě všemi mocmi srdce svého žádati, nýbrž všemi mocmi života svého se vynasnažiti, aby i sám k svaté té drahé i žádostivé dokonalosti přijíti mohl. Pro kterouž přičinu nejprv posouditi sluší: