Přísaha

Údaje o textu
Titulek:	Přísaha
Autor:	Rudolf Medek
Zdroj:	In: Umělecký almanach legionářský. Praha: Kruh starodružiníků, 1922. s. 59. (online na Google Books, pouze z USA)
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70

My, vojáci starého prvního pluku,
     osmahlí železní hoši,
tisknouce k srdcím svým drahou zbraň,
v dni zmatku a víru a pustého hluku
před naším praporem sklonivše skráň —
my, vojáci starého prvního pluku,
     smavé a bodré tváře známé,
     věrně a čestně přísaháme:

Ve jménu těžkého utrpení,
ve jménu starých křivd a běd,
ve jménu národa zmučeného
jdeme v boj, z něhož návratu není.

Života krása i rozkoš jeho,
zsinalé smrti slepý hled,
radosti světa, lásky vření,
květy a úsměvy, hrůzy led,
vše, co nás těšilo včera i dnes,
vše, co nás hřálo, co jsme rádi měli,
vše náhle zhaslo — — Remčický les
my minuli, vesnice oněměly,
praporce zmizely, písničky ztichly,
děvčata po kraji zesmutněla.

Hudba však hraje v pochod náš rychlý,
vesele planou smělá čela,
dech víry vše stíny i slabost láme,
i každý svou pevnou zdvíhá ruku,
s jasnýma očima přisaháme,
my, vojáci prvního pluku:

Za československý lid,
za vbitou na kříž naši zemi
my budem se bít!

My budem se bít
za slávu a svobodu našich zemí,
     nikoho neživit,
nešetřit, nesmlouvat, silami všemi
     kupředu letět i vítězit —
     i slavně mřít.

My víme, že z barvy krve rudé
ohnivá zář vzejde nad Čechami,
nad poli zlatými, nad nivami
že nové slunce svítit bude!

My víme, že z barvy krve rudé
červené květy vzplanou v stráních,
volnosti dar že uzrá na nich
i na věky u nás sídlet bude.

My víme, z té barvy krve rudé
že vzejde štěstí našich dětí,
i na nás že ještě po staletí
vzpomínat šťastný národ bude.

Krev dědů i míza dějin slavných,
hrdinů starých věková setba,
planoucí výzva smělých zvuků
husitských písní, nepřátel kletba
nás činí nepřemožitelnými,
nás, vojáky prvního pluku.