Příhody Václava Vratislava, svobodného pána z Mitrovic/Předmluva
| Příhody Václava Vratislava, svobodného pána z Mitrovic Václav Vratislav z Mitrovic | ||
| Předmluva | K laskavému čtenáři | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Příhody Václava Vratislava, svobodného pána z Mitrovic |
| Podtitulek: | Předmluva |
| Autor: | Václav Vratislav z Mitrovic |
| Zdroj: | http://texty.citanka.cz/ Google Books |
| Vydáno: | 1777 |
| Licence: |  PD old 70 |
Vysoce urozený mudřec a řečník římský Cicero v řeči své, v příčině Milona, měšťana římského, k soudcům vedené, opatrně zaznamenal, že prostředkem slavné pověsti a dobrého jména tam se mnohdykráte nacházíme, kde podlé těla přítomni nejsme, anobrž že i mrtví jsouce skrze chvály hodné činy k obživení přicházíme. Na kteréžto vyrčení já slušně pamatuje, když jsem mnohdykráte život ctný a vznešený urozeného pána, pana děda mého, pana Vácslava nejstaršího, svobodného pána Vratislava z Mitrovic, pána na Starém Kníně, Korkyni, Zduchovicích a Lažovicích, obzvláštně pak služby a všelijaká nebezpečenství pro nejosvícenější dům rakouský při portě ottomanské podniklé zpytoval a dle hodnosti náležitě vyzkoumal: umínil jsem k vzdělání jeho slavné památky a hrdinské zmužilosti sepsané jeho vlastní rukou, též císařské poselství a všelijaké z té příčiny náhody a případnosti sběhlé, na světlo vydati a tím povinnost mou k jménu jeho podlé vší možnosti dokázati. A zajisté za slušné uznávám býti, aby potomkové do života svých ctných předkův, jako do zrcadla se vzhlídajíce, tím pravidlo skutkův z činův svých měli, a jakby hodné bylo skutky odporné a těžké pro čest a cnosti rozmnožení podniknouti, seznati mohli. Vedou nás k tomu sami neznabohové, pohanští národové, kteří, ačkolivěk hrdí a všelijak od křesťanských cest a způsobův vzdáleni byli, nicméně častokráte k obrazům svých slavných předkův děti vodívali, a kterak by život svůj zříditi měli a šlápěje jejich následovati povinni býli, skutečně napomínali. Což jestliže oni, ačkolivěk pýchou jako nějakou mrákotou zmámeni jsouce, slušně však činívali, mnohem zajisté hodnější věc jest, křesťanské a pro vlast svou Bohu nejvyššímu milou vystálé činy před očima svýma míti a o to seznati, kterak by nám slušelo jak nejblíže je následovati a schvalovati. Pročež pro tyž chvály hodné příběhy a vznešení toho všeho, co se v tom slavném a již nahoře jmenovaném poselství sběhlo, ku poctivosti a památce jména toho a jiných zasloužilých osob, v též příčině zavřených, ve všeni víru a zaznamenání vlastní následuje, knihu tuto jsem umínil jménu pána děda mého obětovati, do pořádkú uvésti a vytisknouti dáti. Buď všechno ke cti a chvále Boží a ku pomoci již výš jmenovaným.
- Vácslav Hynek hrabě Vratislav z Mitrovic