Písně Závišovy/Píseň konečná

Písně Závišovy Jan Červenka
Churavím	Píseň konečná

Údaje o textu
Titulek:	Píseň konečná
Autor:	Jan Červenka
Zdroj:	ČERVENKA, Jan. Písně Závišovy. Praha: Jos. R. Vilímek, 1890. s. 94–96. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Do žhavé páry měsíc ohnivý
od země zvolna mlčenlivě vchází,
nad vody, hory, nad les, nad nivy
se v mlhy vláknech stříbro jeho sází.

Po chatách, stromech, trávě, po vodách
jest plno lesku, paprsků a světla,
kde prve chmurný stín se ještě táh’,
teď jak by země novým jarem kvetla!

Však sotva že dne záře střízlivá
pod lstivý závoj noční mlhy padne,
na zem již spadlé listí přikrývá,
na pole zbrázděná, na vody chladné:

Tu oko marně hledí v pustý kraj
a kterak sobě vysvětliti neví
tu noční pestrou pohádkovou báj,
jež nyní sklamáním se býti jeví…

Oh, mládí mé, ty noční pohádko,
ty báji svitem luny obetkaná,
jak rozplynula jsi se za krátko,
když rozum zasvitl před tebou stana.

Na listy strhané svit jeho pad’,
na květy citu v prachu zašlapané,
na rozvaliny, pláně pustých lad,
kam místo rosy hořká slza kane.