Píseň vzdoruje noci/Pražský žid

Píseň vzdoruje noci Hanuš Fantl
Podzim 1938	Pražský žid	Zazvoň písni

Údaje o textu
Titulek:	Pražský žid
Autor:	Hanuš Fantl
Zdroj:	FANTL, Hanuš. Píseň vzdoruje noci. Praha : Mladá fronta, 1955. s. 30–31.
Licence:	PD old 70

Čas šklebí se jak smrt,
jak ohlodaný hnát,
dny s třeskem padají
na haldu do kostnice.
Jen škleb se, škleb se, škleb,
přec budu s tebou stát,
má okoralá země,
má krásná ukrutnice.

Tvá ústa zkřivená
mně plijí do očí,
a přec tě objímám
jak padlý voják zemi.
Já také pil tvůj dech
na horských úbočích,
mně také mávalas
jarními haluzemi.

Já také nabíral
z tvých lesních praménků,
pro krásu tvojich dní
já potýkal se s rýmem.
Tvá města zářila
do chlapeckých mých snů…
A dnes jsem „cizincem“?
A podvrženým synem?

Ne, přece jsem tvůj syn,
má země — macecho!
Ještě mi v prsou zní
tvé kamenité zpěvy,
ještě svou úrodu
neskrylas pod střechou.
Ty, rozoraný lán,
co čeká na osevy.

A není dnešní tváří tvou
ta dnešní grimasa.
Nezhasla pochodeň,
je bitva neprohraná.
Vím, pouští vyprahlou
zavlaje oasa
korouhví živých vod
a bude padat mana!

30. X. 38