Píseň vzdoruje noci/K máji

Píseň vzdoruje noci Hanuš Fantl
Klukům z předměstí	K máji	Svatební píseň

Údaje o textu
Titulek:	K máji
Autor:	Hanuš Fantl
Zdroj:	FANTL, Hanuš. Píseň vzdoruje noci. Praha : Mladá fronta, 1955. s. 13.
Licence:	PD old 70

Tolikrát padalo a plesnivělo listí
na cestách, prosáklých hnilobou podzimu,
okolo luceren zas meluzina svistí
ve větvích orvaných, kde vichr sráží tmu,

tolikrát zachvěly se duby křečovitě,
když prchal listopad — prosinec hrozil mu,
a na oranicích zmrzaly při úsvitě
naděje vkládané do zítřka ozimů.

Už zase zčernalo barevné listí sadů
promoklé potopou a letí havrani…
V zapadlých uličkách i u chrámových schodů
jdou těžkým krokem nezaměstnaní.

Nosí své osudy napsané na kabátě
a v tvářích zmodralých a jako z ocele,
jdou kolem výkladů, kavárny hoří v zlatě,
jdou nocí bez kamen, bez bílé postele,

jdou nocí beze snů, s rukama bez mozolů…
Ach, jak jste krásné, zatvrdliny od práce!
Jdou se svou jistotou, že u prostřených stolů
poslední vráska hladu srovná se.

Vždyť přece fialky a hlízy jaterníků
jsou připraveny vzrůst, až zima roztaje,
život jde kupředu. Ach, tisíc, tisíc díků
všem, kteří vedou zemi do máje!