Píseň vzdoruje noci/Do střehu!

Píseň vzdoruje noci Hanuš Fantl
Sudety 1938	Do střehu!	My se ještě budem sekat…

Údaje o textu
Titulek:	Do střehu!
Autor:	Hanuš Fantl
Zdroj:	FANTL, Hanuš. Píseň vzdoruje noci. Praha : Mladá fronta, 1955. s. 27.
Licence:	PD old 70

Což o to, opřít se jak hradba na hranicích,
necouvnout ani krok a rvát se, rvát se, rvát,
pěnivou rudou krev svou rozbouřit a v plicích
nést vůni rodných měst, zasetých v oranicích,
a dovést vítězit a dovést umírat —

to znali otcové, když táhli od Tábora,
křižáky drtili a hřměli v širou dál.
A přece Lipany. A přece Bílá hora.
Jsou chvíle bez bitev, kdy nepomůže chorál.
Ne, nebyl Zikmund jen, byl také Rokycan!

Jsou chvíle bez bitev, ztrnulá předzvěst bouří,
kdy tíha vkládá se do unavených čel
a vůle, která v nás jak rudý plamen hoří,
deptána neklidem, až zalyká se v kouři
a zrádně do týlu se plíží nepřítel.

Rvát, rvát se dovedem. Kdo záměrně k nám vkročí,
rozdrcen bude strašně, podle zákona.
Však — mozky do střehu, a přiostřete oči —
je tady ještě kdos, kdo zpředu neútočí,
ještě nám v zádech číhá pátá kolona!

IX. 38