Píseň vzdoruje noci/Cestou

Píseň vzdoruje noci Hanuš Fantl
Svatební píseň	Cestou	Písnička

Údaje o textu
Titulek:	Cestou
Autor:	Hanuš Fantl
Zdroj:	FANTL, Hanuš. Píseň vzdoruje noci. Praha : Mladá fronta, 1955. s. 16.
Licence:	PD old 70

Nepoznal jsem nikdy svého tatíka
— rost jsem do suků jak dřevo v lese roste.
Už mi mládí mezi prsty uniká.
Moje mladé roky, jak jste byly prosté.

Posečené roky sladce vonící,
už se ztrácíte jak lehkonohá víla,
už bych se chtěl opřít o tvou pravici,
aby mně tak někdy měkce pohladila,

někdy navečer, když voní jetely,
hvězdy padají a cesty mizí v šeru.
Snad bychom se oba trošku styděli,
až bys mi klad ruku k bolavému čelu.

Snad by odvanuly noci horeček.
Ruka tátova je mozolná a hebká,
plná naděje, jak bílý šáteček,
moudřejší než vše a nikdy se nic neptá.

Už jsi synku mužem — to to utíká —
však ty vydržíš — jen strastmi člověk roste.
Nepoznal jsem nikdy svého tatíka,
ale vydržím. Eh, je to přece prosté.

IV. 38