Píseň svatého Františka o Bratru Slunci, neboli Kristu Pánu
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Píseň svatého Františka o Bratru Slunci, neboli Kristu Pánu |
| Autor: | František z Assisi |
| Zdroj: | Řeholní kniha a zpěvník Třetího řádu serafinského Otce svatého Františka Z Assisi, s. 296 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | Praha 1938 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Licence překlad: | PD anon 70 |
Buď chválen, všemohoucí
a dobrý Pane můj!
Buď chvála tobě vroucí,
dík všaký tvojím sluj!
Vždyť člověk hoden není,
jen by jmenoval,
leč přej, bych u nadšení
tě tvory zbožňoval.
Zvlášť sluncem, bratrem krásným,
jenž přináší nám den,
se halí pláštěm řasným,
jsa tobě podoben.
Též lunou sestrou třpytnou,
jež září na náš sen,
a hvězdami jež svitnou,
buď Pane veleben.
Též větrem, bratrem luzným,
jenž brázdí boží vzduch,
též jasem mrakem chmurným,
jímž skrápíš země luh.
I vodou sestrou chladnou,
jež pokory má lék,
a plyne vlnou ladnou,
nám nesouc užitek.
Buď žehnán bratrem ohněm,
jenž plaší černou noc,
a září těm i oněm,
všem spěje na pomoc.
Buď chválen sestrou zemí,
jež chová v loktech nás
a živí plody všemi
i květů skýtá jas.
Buď žehnán nejčastěji
z úst těch, kdo škůdcům svým
jen pro tě odpouštějí
vždy srdcem laskavým.
Kdož nesou slabost chvění,
žal, nemoc bolestnou
ti budou odměněni
tvou rajskou korunou.
Buď žehnán sestrou smrtí,
jež k břehům věčna zve,
vždyť toho nerozdrtí,
kdož věren vůli tvé.
Ó chvalte nebesa Pána,
svou službou každý den!
Jak z večera tak z rána,
buď Pane veleben!