z Millesima, příjmení hraběcího rodu, který přišel do Čech v XVII. stol. Pocházeli z Italie od starých markrabí Savonských a z větve jejich markrabí del Caretto. Původiště jejich jest Millesimo. Štěpán již r. 1624 se o to bral, aby v Čechách dostal statek z konfiskace (manž. Majdaléna Kostomlatská z Vřesovic). Dcera jeho Sylvie Kateřina vdala se r. 1633 za Heřmana Černína z Chuděnic († 1651), po němž dědila Kamýk. Koupila v l. 1644—63 drobné statky, z nichž povstala panství lovosické a vršovické. Zemřela 29. ún. 1664 učinivši dědicem svým druhého manžela Leopolda Viléma markraběte badenského z Hochberka, avšak 100.000 zl. zůstavila rodu svému ke zřízení svěřenství. Měla bratří, z nichž František obdržel r. 1634 inkolát v Čechách. Jiný bratr byl Karel Leopold, jenž se usadil r. 1652 jako měšťan v Praze. Statek svůj Předboř vyměnil r. 1656 za Vlachovo Březí; z peněz zděděných po Sylvii koupil r. 1665 Dol. Lukavici (již r. 1666 prodal) a Seč, r. 1666 Želibořice a s manželkou Františkou Eusebií Hysrlovnou z Chodův († 1669) vyženil Chodov, Peruc a Češtice. Peruc r. 1673 prodána, ale za to koupil r. 1671 Svojetín, r. 1675 Budkov a r. 1676 vyměnil si Vlachovo Březí za Vilémov, z něhož učinil svěřenství. Prodav dětem Čestice koupil jim za to r. 1682 Košetice (druhá jeho manž. Johanka Eusebie Žďárská, ovd. Myslíkova, držela do r. 1675 Zruč, do r. 1678 Habry, koupila r. 1678 Čechtice a Křivsoudov a kromě toho držela Pacov [do času], Červ. Újezdec, Tachlovice a Hostivice). Zemřel ok. r. 1685 jsa velice zadlužen, avšak dětem z jeho pozůstalosti uchován byl Golčův Jeníkov a Vilémov. Synové z prvního manželství byli Štěpán Max., Cesar Jan a Václav Ferd., z druhého Jan Josef, Jan Bernart a Jan Ignác. Ve Vilémov uvázal se Václav jako té doby nejstarší a ujav Jeníkov prodal jej r. 1692. T. r. oženil se s Maří Eliškou Kustoškou ze Zubří († 1728), která držela do r. 1721 Mezilesice, Dřenice a Třibřichy a koupila r. 1697 Nabočany. Bratří jeho drželi drobné statky, zejména Jan Josef měl od r. 1699 Měšice († 1716, manž. Antonie Frant. z Žeberka). Bratr jeho Jan Bernart dostal se v držení Nemysle skrze manž. Terezii Johanku Hrobčickou ovdov. Franchimontovou († 1723), jež měla do r. 1718 také Petrovice. Jan Ignác koupil r. 1706 Pravonín, jejž směnil r. 1733 za Mladějov; ale tento prohospodařil († 1736, manž. 1. M. Barbora ovd. Heislerova, 2. Kateřina Frant. Kalhartka ze Šternfeldu). A) Pošlost nejstarší. Václav Ferdinand měl syny Antonína a Ignáce Václava. Onen zemřel r. 1728 před otcem zůstaviv z manž. Kateřiny Dobřenské dvě dcery. Tento držel po otci († 1740) Vilémov a kromě toho držel Moravany, jež umíraje († 1746) odkázal manž. M. Dorotě z Vernieru († 1761). Protože děti neměl, přešel Vilémov na A) starší pošlost a to na Jana Václava (syna Jana Josefa). Týž držel Měšice a býval hejtmanem kraje bechyňského. Statek ten si vyměnil r. 1740 za Kardašovu Řečici a získav r. 1735 Budislav koupil r. 1744 Ronov nad Doubravou a r. 1747 Třemošnici (manž. Eleonora Kořenská z Terešova). Syn jeho Jan Josef oženil se r. 1759 s M. Valburgou ze Širntynku († 1806), byl c. k. tajným radou a komořím a zemřel 13. pros. 1800 maje stáří 76 let. Poněvadž dětí neměl, přešlo svěřenství na mladší pošlost, Ronov však s Třemošnici podle pořízení zemřelého na strýce Jana Jindřicha, který tehda byl brigádníkem v sardinském vojště. Týž zemřel již 6. čna 1801 v městě Autuně ve Francii bezdětek, pročež zděděné jmění podle dotčeného pořízení obráceno na fundaci Millesimskou pro zchudlé osoby šlechtické. C) Mladší pošlost. Po Janovi Bernartovi († 1724) následoval syn František Václav, ženatý od r. 1726 s Marií Annou Desfoursovou, dědičkou panství semilského († 1745). Zemřel r. 1760 jako c. k. tajný rada zůstaviv syna Ferdinanda. Týž prodal r. 1765 Nemyšl a podržev Semily zemřel tu r. 1778 jsa c. k. generálmajorem jízdy. Starší jeho syn Frant. Václav zdědil r. 1800 svěřenství vilémovské, ale zemřel již r. 1809 maje 54 let stáří a mužských dědiců nepozůstaviv. Bratr jeho Josef († 1790) držel Semily, které měl po něm syn Josef, poslední tohoto rodu. Týž (* 1788) zdědil r. 1809 svěřenství vilémovské, ale prodal Semily. Ač byl dvakráte ženat (1. s Karolínou Žofií Sandreckou, † 1810; 2. s Terezií de Rois), neměl potomků a proto na něm rod ten po meči přestal. D) Nejmladší pošlost. Jan Ignác měl z Terezie ovdov. Heislerové roz. Mecerové syna Jana Ignáce, jenž byl ženat s Alžbětou z Praschenfeldu. Týž a potomstvo bylo zchudlé a pocházel z něho snad dotčený Jan Jindřich ('† 1801). Sčk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Carrettové