Ottův slovník naučný/z Benešova

Ottův slovník naučný
Benešov	z Benešova	z Benešova (Petřík Jan)

Údaje o textu
Titulek:	z Benešova
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 751. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

z Benešova, příjmení některých pánů starožitného a mocného rodu Benešoviců (v. t.), kteréž pochází od města Benešova v Čechách. Zakladatelem snad jeho, ale dozajista kostela tamějšího (1170) byl Beneš z B. Týž táhl r. 1162 k Milánu za knížetem Děpoltem a na pomoc císaři Bedřichovi a přinesl odtud bibli a krásný passionál, jež obětoval kostelu benešovskému. Potomek jeho (není jisto, zdali syn nebo vnuk) Dobeš (1243) založil v Benešově klášter minoritův. Benešův vnuk Dobeš z B. (chybně z Bechyně) znám jest dobře proto, že jako biskup řídil církev českou v dobách těžkých. (Viz Tobiáš) Benešov držel jako dědictví otcovské a proměniv jej v osadu opevněnou, otevřel jej králi Václavovi, když odtud chtěl stíhati nespokojené pány. Po jeho smrti následoval bratr jeho Milota (r. 1278—95 z Dědic, od roku 1296 do smrti z B. řečený), který již r. 1264 z neznámých příčin byl uvězněn a sotva ztrátě hrdla unikl (viz Palackého Dějiny II. a 123., 124., 153., 172.). Stav se r. 1274 hejtmanem štýrským bránil se tu udatně (1276) proti vojsku císařskému. V osudné bitvě 26. srpna 1278, právě když docházeli vždy noví zástupové bojovníků z Moravy, jižto by ke zdaru boje znamenitě byli přispěli. Milota, jenž velel zadnímu šiku, dal se na útěk a tak i tyto bojovníky s sebou strhl. R. 1281 stal se zemským komorníkem na Moravě a po smrti bratra svého Dobše (✝ 1296) ujav Benešov přestěhoval se do Čech. Klášteru velehradskému daroval r. 1302 Leskovec a minoritům benešovským postavil refektář, palác, dormitář a j. Zemřel r. 1307. V držení Benešova následovali Dobeš (syn?), arcijahen kraje hradeckého a potom kanovník pražský, a synovec Beneš, kteří postavili hrad Konopiště. Dobeš pak odkázal tento i Benešov Zdislavovi ze Šternberka, svému krevnímu příteli. Sčk.