Ottův slovník naučný/de Bornier
| Ottův slovník naučný | ||
| Bornholm | de Bornier | Borník |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | de Bornier |
| Autor: | Jan Herzer |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 397–398. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Autor:Henri de Bornier, Ottův slovník naučný/de Bornier (doplněk) |
 Heslo ve Wikipedii: Henri de Bornier |
|
de Bornier [bornjè] Henri vicomte, básník frc. (* 1825 v Lunelu). Již jako právník v Paříži vystoupil se sbírkou básní Les premières feuilles (1845) a s dramatem Le mariage de Luther. Na to vstoupil jako úředník do bibliotéky arsenální, kde stal se r. 1880 konservátorem. Jako básník vyniká B. znamenitou dikcí a velikou plodností. Z dramatických prací jeho vynikají: Dante et Béatrix (1853); Le monde renversé (1853); La Muse de Corneille (1854); Agamemnon (1868); cenou poctěné drama La fille de Rolande (1875); Les noces d’Attila (1880) a Mahomet (1888). Lyrické a epické své básně vydal souborně Poésies complètes (1881), z nichž zvláště vynikají: La guerre d’Orient; La soeur de charité au XIXe siècle; La France dans l’extrême Orient a L’isthme de Suez. B. napsal též romány: Le fils de la terre (1864); Un cousin de passage (1865); La Lizardière (1882); Le jeu des vertus (1885). Hrz.[red 1]
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Ve 28. dílu byl k heslu „de Bornier“ uveřejněn doplněk, viz Ottův slovník naučný/de Bornier (doplněk).