Ottův slovník naučný/d'Alembertův princip
Ottův slovník naučný | ||
d'Alembert | d'Alembertův princip | Alembicus |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Alembertův princip |
Autor: | Josef Šolín |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 771. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: D'Alembertův princip |
d'Alembertův princip vztahuje se k pohybu soustavy hmotných bodů, které nejsou zcela volny, nýbrž vázány výminkami, ježto lze nahraditi určitými silami S (silami výminkovými). Učiníme-li tak, máme soustavu volných bodů, v něž působí kromě daných sil P i síly výminkové S. Spolupůsobením dané síly P a síly výminkové S nabývá každý hmotný bod m určitého zrychlení γ v určitém směru; téhož zrychlení by nabyl, kdyby naň působila směrem jeho pohybu jediná síla m γ, znamená-li m hmotu toho bodu. Připojíme-li v každém bodě m tuto sílu m γ, zároveň však sílu protivnou – m γ, zruší se tyto dvě síly na vzájem, a účinek sil P, S, m γ, – m γ bude týž jako před tím účinek sil P, S. Poněvadž pak dotčené čtyři síly působí v pohyb tak, jako síla m γ o sobě (nazývejme ji silou účinnou, – m γ pak protiúčinnou), jsou v každém okamžení pohybu dané síly P, pak síly výminkové S a konečně síly protiúčinné m γ vespolek v rovnováze. Jsou-li v bodě m síly P, S, – m γ v rovnováze, rozložiti lze sílu P ve dvě složky silám – m γ, S rovné a protivné, t. j. v sílu účinnou m γ a v sílu zmařenou S', ježto na vzájem se ruší se silou výminkovou S. Lze tedy říci: Za pohybu jsou v každém okamžení zmařené síly v rovnováze se silami výminkovými – nebo: Za pohybu jsou v každém okamžení zmařené síly vespolek v rovnováze za výminkami, kterým i soustava jest vázána. Vyjádříme-li pak výminky rovnováhy větou o virtuálné práci, můžeme říci, že virtuálná práce sil zmařených rovná se nulle za každého posunutí, které se snáší s danými výminkami. – Co do podstaty pronesl tuto větu poprvé věhlasný franc. mathematik d'Alembert v pamětním spise, předloženém r. 1742 pařížské akademii věd a dovodil ve svém díle Traité de dynamique (r. 1743); po něm zove se d'A-ovým p-em. Užívajíce d'A-ova p-u stanovíme pohyb takových soustav bodových z výminek rovnováhy, uvádíme tedy úlohu dynamickou na úlohu statickou. Šln.