Ottův slovník naučný/abul-Vefá
Ottův slovník naučný | ||
van Veen | abul-Vefá | Vefík |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vefá |
Autor: | Gustav Gruss |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 490. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Související: | Autor:Abu'l-Wafa |
abul-Vefá Buzgání, vl. Muhammed ben Achmed Abulvefá (* 939 v Persii – † 998 v Bagdádě). Přesídlil se v 20. roce do Bagdádu, kdež působil jako math. učitel a spisovatel, mnoho pozoroval a novou hvězdárnu, již emír Saraf-ud-Daula vystavěl, až do své smrti řídil. Jsa znám též pod jménem Mohamed ben Jahya, kommentoval Euklida a Diofanta, sepsal arithmetiku a astronomický sborník: Almagestum sive systema astronomicum, v němž vyvozuje základní úvahy sférické trigonometrie, vykládá pohyby hvězd a jejich zákony, odůvodňuje systém a uvádí pozorování, o něž dříve se opíral. Abul-V. proslul hlavně vynalezením konstrukcí a početních předpisů, zdokonalením a rozvinutím trigonometrie. Podle Sédillota jedná ve svém almagestu o nerovnostech měsíce, totiž o rovnici a evekci. Abul-V. jest objevitel další nerovnosti v dráze měsíce, variace, již nazývá mohadzat. Srv. Sédillot, Sur un manuscrit arabe dans lequel la variatíon de la lune est signalée, 1836. Gs.