Ottův slovník naučný/Zvyk

Ottův slovník naučný
Zvůle	Zvyk	Zvyklost

Údaje o textu
Titulek:	Zvyk
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 729. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Zvyk

Zvyk jest slovo pro ty úkony naše, které častým prováděním se ustalují, aniž vůle k nim dává podnět. Z. jest zmechanisování výkonnosti častým opakováním. Psychologicky jest založen na ustálené reprodukci impulsův a představ, jejichž rozvoj probíhá pouhou vlastní soudržností, aniž je k ovládání a řízení jich potřebí rozumu a vůle. Dítě zvykne nezpůsobům, které mimovolně přijalo; častým opakováním zvykneme tomu, co s počátku jsme prováděli s pozornosti a nuceně. Pozornost později odpadá a výkon probíhá sám sebou. Z. usnadňuje práci, dovede mrav ušlechtiti, stejně jako podvrátiti; jest proto důležitým činitelem vychovatelským (z. jest druhá přirozenost). Činí mnoho snesitelným a ustaluje se jím mnohé jako řád a pravidlo, co zprvu bylo odchylkou; v něm kotví právo obyčejové, móda, z části i vkus. Ze stejných podmínek životních v celých vrstvách společenských vyvíjejí se stejné z-y (národní). Opak zvykání jest odvykání, obzvlášť obtížné v pokročilejším věku.