Ottův slovník naučný/Zvonohlík
Ottův slovník naučný | ||
Zvonkovité | Zvonohlík | Zvonovice |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zvonohlík |
Autor: | Bohumil Bauše |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 728–729. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Zvonohlík zahradní |
Zvonohlík (Serinus hortulanus), ptáček čížku velice podobný, domovem původně v jižní Evropě a Malé Asii, šíří se stále postupuje na sever. R. 1859 objevil se u Benešova, 5 let později u Budějovic, u Tábora, r. 1870 v Saském Švýcarsku, r. 1866 stal se u Vratislavě obecným atd. Z. jest čilý obratný pták, jenž prohání se v korunách stromů, po zemi hopkuje, když hledá semena. Umělé hnízdo své staví na stromech neb ve vysokém křoví, a počátkem května snáší sem 4—5 modrozelenobělavých vajec, jemně tmavočerveně tečkovaných. Po druhém hníždění přeletují z-íci v houfech po potravě, až do doby stěhování. Zpěv jeho jest jednotvárné cvrličení. V čas páření lehá ploše na větev, rozčepejřuje peří na hrdle, rozkládá do široka ocas, točí a obrací se, načež zdvihne se do vzduchu, třepetaje se a zpívaje, neb žárlivě na soupeře se vrhaje. Z. má 11·5 až 12 cm délky, na vrchu jest olivově zelený s temnými proužky podélnými, nad ocasem žlutý, vezpod též žlutý. Letky a péra ocasní jsou barvy tmavohnědé s obrubami nažloutlými. Bše.