Ottův slovník naučný/Zvonkové hry
Ottův slovník naučný | ||
Zvonítko elektrické | Zvonkové hry | Zvonkovité |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zvonkové hry |
Autor: | Emanuel Leminger |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 728. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Související: | Zvon |
Heslo ve Wikipedii: Zvonkohra |
Zvonkové hry. Dosti často spojují se řady menších zvonů ve z. h.; zvonek po zvonku, po případě i několik souzvučných zvonků současně se povzbuzuje ku znění, že povstává melodie prostá anebo harmonisovaná. Do zvonků, na vrcholu věže řadou zavěšených, bijí kladívka, jichž pohyb se řídí rukou a nohou hudebníkovou skrze ústrojí klaviatuře varhan podobné; někdy se uvádějí z. h. v činnost automaticky válcem, jako u hracích strojův. Známy jsou loretánské zvonky v Praze na Hradčanech, v Olomouci a j. Nejčastěji se vyskýtají z. h. v Anglii a v Nizozemsku; proslulé jsou z. h. v Amsterdamě, z nichž největší obemyká půl čtvrté oktávy chromatické (42 zvonky). E Lgr.