Ottův slovník naučný/Zvoníček
Ottův slovník naučný | ||
Zvonek elektrický | Zvoníček | Zvonimír |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zvoníček |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 728. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Jan Zvoníček |
Zvoníček Jan, inženýr čes. (* 1865 v Týništi n. O.), studoval reál. školu v Hradci Kr., odbor strojního inženýrství na české technice v Praze, kdež absolvoval r. 1888, načež vstoupil do První českomoravské továrny na stroje v Praze. R. 1902 povolán byl za mimoř. prof. stavby strojů II. běh na českou techniku v Brně a r. 1904 jmenován řádným prof. téhož předmětu t. R. 1904 podnikl vědeckou cestu do Spoj. Obcí sev.-amer., aby seznal tamní průmysl strojní a navštívil světovou výstavu v St. Louis. Jako konstruktér I. českomoravské strojírny byl činný hlavně v oboru parních strojův a konstruoval nejvíce stroje určené pro elektrická zařízení, mezi jinými pro elektr. centrálu v Žižkově, v Sokolské třídě v Praze a v ústřední elektrárně holešovické. Provedl různé novoty v detailech parních strojů, jmenovitě v konstrukci regulátorů a rozvodu páry. R. 1896 sestrojil ventilový rozvod o proměnném plnění s neokrouhlým kotoučem. V l. 1905 – 7 konstruoval radiálnou parní turbínu stupňovou, která pro různé přednosti, zejm. velikou kompendiosnost, schopnost přizpůsobiti se malým i velikým výkonům a nízký počet obrátek oceněna byla na sjezdě zástupců rakouskouherských elektráren, konaném v Praze r. 1907. Literární práce Z-čkovy vztahují se téměř výhradně k vlastním konstrukcím a otištěny byly ve »Zprávách architektů a inženýrů« v Praze, »Zeitschrift des Vereines deutscher Ingenieure« v Berlíně, časopise »Elektrotechnik u. Maschinenbau« ve Vídni a j.