Ottův slovník naučný/Zvíkov

Ottův slovník naučný
Zvikava	Zvíkov	Zvíkovec

Údaje o textu
Titulek:	Zvíkov
Autor:	Tmk., neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 716–718. Dostupné online.
Licence:	PD old 100 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Zvíkov (hrad)
Související články ve Wikipedii: Zvíkov (okres České Budějovice), Zvíkov (Boharyně), Zvíkov (okres Český Krumlov), Zvíkov (Hlavňovice)

Zvíkov: 1) Z. (něm. Klingenberg), hrad na býv. panství orlickém, hejtm. a okr. píseckého; pod hradem jest mlýn a přístav na Vltavě. Z. je konečným bodem voroplavby po ř. Otavě od Červeného Dvora. Jest panstvím fideikomisním a náleží kn. Karlu ze Schwarzenberka. Skalnatý ostroh pří ústí Otavy do Vltavy již dávno v pravěku vybízel okolní obyvatelstvo, aby vyhledávalo zde útočiště před nepřáteli. V místech, kde úzká šíje ostrožny souvisí s planinou na jihu se šířící, zřízeny byly mezi oběma řekami příkopy a valy, z nichž posud zachovaly se zbytky náspu před hradem na cestě od Karlova a nynější příkop hradní, snad i dlouhý severní val od první brány hradní až k strmé stráni nad Vltavou se táhnoucí, byť v nynější podobě zpevněn byl teprve v XV. stol., jest zbytkem staršího opevnění předhistorického. Jméno Z. nasvědčuje, že hrad tento nevznikl teprve v XIII. stol., kdy rytířským hradům nově zakládaným dávána byla jména německá. O staroč. Z-ě historických zpráv se nám nedochovalo, ale že byl hradem důležitým, vysvítá z toho, že v dobách, kdy předkové naši na jiných hradech spokojovali se budovami dřevěnými, zbudována byla na Z-ě uprostřed hradiště pevná tvrz kamenná v podobě mohutné čtverhrané věže, která byla jádrem hradních staveb. Stalo se to nejspíše ve století XII. Původně byla tato věž nazývána »hlízavá«, teprve v XVIII. stol. nesprávně pojmenována markomanskou. Okolí hradu bylo zbožím panovnickým, a když ve XIII. stol. komora královská obírala se těžením zlata v Pootaví, Z. byl opevněn kamennými hradbami, při čemž vznikla i okrouhlá hláska, hájící přístup ke hradu od j. nad příkopem. Nádherné hvozdy přivábily sem i krále Václava I. Na jeho rozkaz byl tu proň koncem 1. pol. XIII. stol. vedle starší tvrze zbudován nový skvostný palác. Tehdy Z. překřtěn na něm. Klingenberg. R. 1307 Z. dostal se zástavou pánům z Rožmberka a teprve za Karla IV. byl vyplacen a koruně navrácen. Karel IV. a syn jeho Václav IV. zde po nějakou dobu pobývali. Ve válkách husitských Z. šťastně byl královskou posádkou uhájen proti Táborům. Král Sigmund postoupil r. 1431 Z-a Oldřichovi z Rožmberka, který hrad ten značně opravil. Za krále Jiřího Písečtí a Vodňanští pokoušeli se marně ztéci hrad. Syn Jana z Rožmberka Jindřich prodal zboží zvíkovské s klášterstvím milevským r. 1473 panu Bohuslavovi ze Švamberka. Tento uměnímilovný pán, jakož i syn jeho Jindřich dali palác na hradě s velikým nákladem obnoviti a malbami ozdobiti. Velice mnoho stavělo se na Z-ě v polovici XVI. stol. Důležitou úlohu hrál Z. v odboji čes. pánů proti Ferdinandovi II. Když po bitvě na Bílé Hoře císařská vojska již celé země se zmocnila, Z. dlouho ještě vzdoroval obléhajícím a teprve v říjnu r. 1622 posádka vydala hrad císařským. Panství zvíkovské prodáno bylo potom Janu Oldřichovi kn. z Eggenberka, jenž dal Z. opraviti. Po vymření rodu Eggenberského zboží zvíkovské dostalo se r. 1719 knížecímu rodu ze Schwarzenberka. V té době Z. byl tak zpustlý, že r. 1718 v sev. části hradu hlavní zeď se provalila. Ve válce o dědictví rak. v l. 1741—45 Z. měl pro svůj strategický význam sice ještě vojenskou posádku, šel však jisté zkáze vstříc. Když r. 1802 hrad Orlík vyhořel, kn. Karel, vítěz u Lipska, pomýšlel učiniti Z. svým sídlem, ale zpustlost hradu zmařila jeho úmysl. Za to však dal hrad značně opraviti. I nástupce jeho, kníže Karel II., věnoval Z-u velikou péči. Pravým obnovitelem Z-a stal se kn. Karel III., který od r. 1880 pomalu, ale soustavně obnovoval starý palác královský. Polosesutá loubí kolem dvora byla znovu zřízena a malby v nich od P. Maixnera opraveny. Kaple s velikou námahou podchycena a vyčištěna, celý západní trakt obnoven a sesutá již Nová brána i s malovanou světnicí nad ní podle popisův opět postavena. Též jižní brána opatřena byla novou vkusnou střechou. Tímto způsobem zachována byla budoucím věkům vzácná historická a umělecká památka. Z. se svou úchvatnou scenerií krajiny a hradovou romantikou náleží k nejzářnějším skvostům hradním. A právem nazval jej něm. architekt B. Grueber korunou a náš Sedláček králem čes. hradů. Přední čili dolejší branou vchází se do parkánu či mezihradí. Hned potom dostaneme se ke druhé bráně, t. zv. železné, jejíž dolejší čásť jest středověká, hořejší barokní z poč. XVIII. stol. Po pravé straně zdvíhá se t. zv. Červená věž. Jest čtverhraná, nyní však zpustlá. V přízemí bylo dříve vězení. Železnou branou dojdeme na původní předhradí, podoby trojúhelné. Na již. straně tohoto nádvoří zdvíhá se vlastní hrad, do něhož vcházíme Novou branou a ocitneme se tak na hradním nádvoří. V levo na straně východní vypíná se hradní palác, na jižním rohu zakončený mohutnou hlízavou věží. Zřícenina proti této věži jest bývalý pivovar. Na jihovýchodní straně nádvoří tyčí se vysoká okrouhlá hláska, střehší dříve přístup do hradu se strany již. Hláska tato jest 32 m vys. a pochodí ze století XIII. Odtud rozvírá se rozkošná vyhlídka na celou okolní krajinu. Na pravo od hlásky jest vnitřní jižní brána, kterou vchází se do malého parkánu, na jehož konci zbudována jest vnější jižní brána, pochodící z pol. století XVI. Při poslední opravě dostalo se ji malebné valbové střechy. Před touto branou jest hluboký, dílem ve skále vytesaný, dílem vyzděný příkop, překlenutý dříve mostem zdvíhacím, který však v XVIII. stol. vystřídán nynějším mostem kamenným. Nejvýznamnější čásť hradu je starobylý palác, jenž býval vlastním sídlem královským, mohutná to kvadratická stavba 12 m dl., rovněž tolik šir. a 20 m vys. Líce 3¹/₂ m silných zdí zbudovány jsou ze 44 vrstev kvádrů hrubě bossirovaných s páskem hladce tesaným, vnitřní stěny jsou z lomového kamene, mezi nimi pak a těsným lícem je lité zdivo. Celkový ráz ukazuje, že věž tato zbudována byla asi v pol. XII. stol., nejspíše od některého mistra vlašského, jenž tu napodobil římské stavby pevnostní. Průčelí paláce jest od věže 40 m dlouhé a toliko portál a gotické okno vedle věže uchovaly si původní podobu, ostatek je renaissanční. Gotickým portálem vcházíme do paláce a průjezdem dostaneme se na dvůr (vyobr. č. 4836.), podoby nepravidelného šestiúhelníku, obklíčeného v přízemí a v prvním patře nádherným gotickým loubím. Celé první patro již. křídla paláce zabírá hradní kaple, která jest skutečnou perlou stavitelského umění. Jest vystavěna v obdélníku 12 m dl. a 6 m šir., 9 m vys., přepiata dvěma gotickými šestidílnými klenbami, jež u nás zřídka se vyskytují. V pozadí kaple jest empora, podporovaná dvěma osmihranými pilíři, ve stěnách ve výši 40 cm od podlahy jest kolkolem 22 výklenků, jež původně sloužily za sedadla. Ve výklencích spatřujeme nádherné malby. Zvláštní pozornosti zasluhuje dlažba kaple. Zachovaly se v ní ještě částečně dlaždičky z doby krále Václava I. a jsou ozdobeny ploše modelovanými podobami zvířat a potvor heraldicky stilisovaných s okrajními ornamenty a staroněm. nápisy. K severových. části kaple příléhá 6 m dl. a 2^·8 m šir. sakristie. Z kaple vejdeme na hřbitov, odkud dostaneme se do nepravidelné lichoběžné komnaty vedle hlízavé věže. Jest zachována v původních formách stavitelských i se svou středověkou výzdobou malířskou. Sluje také malovanou síní. Malby na stěnách, P. Maixnerem obnovené, pocházejí z doby vladislavské (vyobr. č. 4837.). Z této síně dostaneme se po schůdkách ke dveřím, jimiž vejdeme do starobylé královské komnaty v prvním patře věže hlízové. Jest čtverhraná, 5^·8 m dl. a 7 m vys., má křížovou gotickou klenbu se silnými žebry, vycházejícími od kalichových konsol. Komnata ta pochodí z doby krále Václava I. Po malbách není tu ani stopy, stěny totiž byly nejspíše dekorovány závěsnými čalouny. Z temene věžního rýsuje se nám nádherná vyhlídka na půvabné, malebné okolí. Za sev. a vých., nepravidelně lomeným křídlem nádherného arkádového ochozu skrývají se pohříchu toliko smutné zříceniny. Tam bývala skvostná veliká síň, zv. rytířskou, jejíž veliká gotická okna poskytovala čarokrásného pohledu na Vltavu. V přízemí paláce jsou nyní komory a sklepy. Dříve bývala zde skladiště zbroje, různé zásobárny, kuchyně a nejspíše i místnosti pro královskou stráž. Srv. Zíbrt, Z dějin zámku a panství Z-a (»ČČM.«, 1908). Tmk. — 2) Z., ves t., hejtm. Č. Budějovice, okr. Lišov, fara a pš. Štěpánovice; 44 d., 286 ob. č. (1900), 1tř. šk., kaple sv. Jana a popl. dvůr Urtinovice. Kdysi tvrziště. — 3) Z., ves t., hejtm. Král. Hradec, okr. a pš. Nechanice, fara Bohárna; 22 d., 145 obyv. č. (1900), popl. dvůr. — 4) Z., ves t., hejtm. a okr. Krumlov, fara a pš. Velešín; 24 d., 150 obyv. č. (1900). — 5) Z., chybně Žíkov, ves t., hejtm. a okr. Sušice, fara Hlavňovice, pš. Petrovice u Sušice; 6 d., 40 obyv. č. (1900).