Ottův slovník naučný/Zhoř
| Ottův slovník naučný | ||
| Zhmožděnina | Zhoř | Zhorec |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Zhoř |
| Autor: | Eduard Müller, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 599. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Zhoř |
|
| Související články ve Wikipedii: Holubí Zhoř, Nová Zhoř, Stránecká Zhoř, Zálesná Zhoř, Zhoř (Čechtice), Zhoř (Červené Janovice), Zhoř (Krakovec), Zhoř (okres Brno-venkov), Zhoř (okres Jihlava), Zhoř (okres Písek), Zhoř (okres Tachov), Zhoř (Pacov), Zhoř (Skuteč), Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zhoř (Vilémov) |
|
Zhoř: 1) Z., ves v Čechách, hejtm. Čáslav, okr. Habry, fara a pš. Vilímov; 9 d., 56 obyv. č. (1900). — 2) Z., far. ves t., hejtm. Ledeč, okr. Dol. Kralovice, pš. Čechtice; 20 d, 149 obyv. č. (1900), kostel Pozdvižení sv. Kříže, 3tř. šk. (s poboč.). — 3) Z., ves t., hejtm. a okr. Litomyšl, fara a pš. Čes. Třebová; 70 d., 406 obyv. č. (1900), 1tř. šk. — 4) Z., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Milevsko; 33 d., 214 obyv. č. (1900), popl. dvůr a mlýn. — 5) Z., ves t., hejtm. Vys. Mýto, okr. Skuteč, fara a pš. Richmburk; 34 d., 189 obyv. č. (1900), mlýn. — 6) Z., far. ves t., hejtm. Pelhřimov, okr. a pš. Pacov; 32 d., 214 obyv. č. (1900), 4tř. šk., kostel z r. 1384, ale r. 1759 znova přestavěný, tak že z původní stavby zbyla jen presbytář v půdoryse. Z. náležela od nepaměti ke zboží pacovskému, od jehož osudů nikdy nebyla odloučena. — 7) Z., Hořkov, ves t., hejtm. a okr. Rakovník, fara Rousinov[red 1], př. Slabce; 18 d., 150 obyv. č. (1900), lihovar, mlýn a popl. dvůr. — 8) Z., ves t., hejtm. a okr. Sedlčany, fara a pš. Kosová Hora; 45 d., 315 obyv. č. (1900). — 9) Z. (Weshorsch), ves t., hejtm. a okr. Stříbro, fara Skapce, pš. Kladruby; 56 d., 295 obyv. n. (1900). — 10) Z., ves t., hejtm. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara a pš. Nová ves; 35 d., 194 obyv. č. (1900), 2 mlýny. — 11) Z., ves t., hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Planá n. L.; 46 d., 278 obyv. č. (1900). — 12) Z. Malá, ves t., hejtm. a okr. Kut. Hora, fara a pš. Červ. Janovice; 12 d., 60 obyv. č. (1900). — 13) Z. Velká, ves t.; 29 d., 145 obyv. č. (1900), mlýn.
14) Z., také Z. Zálesná, ves na Moravě, hejtm. Vel. Meziříčí, okr. Vel. Byteš, fara a pš. Zbraslav; 31 d., 151 obyv. č. (1900), popl. dvůr. R. 1882 ves celá vyhořela. Slyne pěstěním třešňových stromů. — 15) Z., osada t., hejtm. a okr Tišnov, fara a pš. Lomnice: 19 d., 110 obyv. č. (1900). — 16) Z., také Z. Černická, far. ves t., hejtm. a okr. Jihlava; 50 d., 357 obyv. č., 2 n. (1900), kostel, 1tř. šk., četn. stanice, pš., spořitel, a zálož. spolek, popl. dvůr. Uvádí se r. 1175, kdy náležela klášteru do Třebíče. V zástavě ji měl i Vilém z Pernšteina, načež r. 1558 koupili ji Chroustenští páni na Rudolci. Pro povstání pozbyli statků, které koupil Rombaldo hr. Callalto a připojil je k majorátu brtnickému. Rodiště F. X. Škorpíka. E. Müller. — 17) Z. Holubí, ves t., hejtm. Vel. Meziříčí, okr. Vel. Byteš, fara a pš. Tasov; 38 d., 247 obyv. č. (1900), 1tř. šk., 4 dvory, které tu byly již ve stol. XIV. E. Müller. — 18) Z. Nová, také Nové Dvory, osada t., hejtm. a okr. Vel. Meziříčí, fara a pš. Měřín; 7 d., 43 obyv. č. (1900). — 19) Z. Stranecká nebo Pincova, ves t.; 43 d., 274 obyv. č., 2 n. (1900), 1tř. šk., popl. dvůr a parostr. lihovar.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Rousínov.