Ottův slovník naučný/Zeppelin
| Ottův slovník naučný | ||
| Zéphyrs | Zeppelin | Zer |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Zeppelin |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 587. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Ferdinand von Zeppelin |
|
Zeppelin Ferdinand, hrabě, větroplavec (* 1838 v Kostnici). Studoval polytechniku ve Štutgartě, pak na voj. škole v Ludwigsburku a na universitě v Tubinkách, byl r. 1858 něm. důstojníkem, účastnil se r. 1863 války odštěpenské v Sev. Americe, jakož i válek r. 1866 a 1870—71. V letech 1887—90 byl virtemb. vyslancem a splnomocněným ministrem při spolkové radě v Berlíně a r. 1901 vystoupil z vojska jako general-lieutenant. Nyní jest generálem à la suite virtemberského krále. Od r. 1892 Z. konal různé pokusy s řiditelným balonen ohromných rozměrů, s nímž podnikl r. 1900 tři výstupy a neustále podniká nové a nové pokusy zejména ve Friedrichshafenu na Bodamském jezeře. — Řiditelná vzducholoď Z-ova, který založil k uskutečnění svých nálezů akciovou společnost se závodním kapitálem 800.000 marek, skládá se z obdélného tělesa balonového 128 m dlouhého z mřížových aluminiových nosičů, potažených látkou a z vniterného balonu plynového. Těleso je rozvedeno 16 stěnami na 17 samostatných komor. Pod tělesem balonovým byly upevněny dvě gondoly z aluminia, spojené lávkou, a na každé z nich umístěn Daimlerův benzínový motor o 16 koň. silách. Aby zatížením gondol balon nepostavil se na zásoby benzinu a jiné potřeby i nástroje křivo, bylo upevněno 26 m pod balonem závaží 200 kg, jímž bylo lze pro vyrovnání rozdílu váhy po sunouti o 14 m vpřed nebo vzad. Propellery vzducholodi skládaly se ze dvou nad každou gondolou umístěných šroubů 4křídlových, 1·15 m průměru a 19° středního stoupání; mohly učiniti 1100 otoček za minutu. Řízení dálo se kormidlem nad hrotem vzducholodi a pod ním jakož i pobočným kormidlem na zádi. K udržení aerostatické rovnováhy dlouhého tělesa, rušené nestejným unikáním plynu v jednotlivých oddílech, sloužila vhodně umístěná přítěž, ke které bylo použito vody místo písku, který by mohl rušiti správný pochod strojů. Voda byla upevněna v pytlích podél balonu rovnoměrně rozdělených a vyprazdňování jich dálo se pomocí šňůr z první gondoly. K vypouštění plynu sloužilo 5 ventilů. Také proti vlivu slunečních paprsků bylo učiněno opatření. Čásť přítěže byla benzin, tak aby cesta balonem mohla býti delší. Pokusy dály se na jezeře Bodamském (u král. panství Manzell) a na jezeře zbudována velká kolna na pohyblivém voru, který stále mohl se otáčeti po větru. První vzlet byl 2. čce 1900 a dokázal stabilitu i řiditelnost plavidla; zvlášť překvapila bezpečnost přistání. Po některých opravách podniknut 17. říj. 1900 druhý vzlet, při kterém konstatována vlastní rychlost balonu 9 m za sek. Poněvadž jeden z ventilů přestal fungovati, musilo od dalších pokusů býti upuštěno. Při pokuse třetím 21. říj. 1900 Z. proplul pravidelnou 8 a vrátil se přesně ke svému východišti, tak že řiditelný balon Z-ův náleží posud k nejpodařenějším. Po nových velmi zdařilých vzletech r. 1907 koupila vzducholoď Z-ovu německá vláda za dva milliony marek a Z. vyzván, aby sestrojil novou ještě větší vzducholoď o 285 koň. silách pro 18 osob.