Ottův slovník naučný/Západořímské císařství

Ottův slovník naučný
Západoindická společnost	Západořímské císařství	Zápal

Údaje o textu
Titulek:	Západořímské císařství
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 434. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Západořímské císařství

Západořímské císařství, název v historii zdomácnělý pro západní polovici říše Římské, kterou r. 395 císař Theodosius I. rozdělil mezi své dva syny, Arkadia a Honoria. Čásť západní, obsahující praefektury Italii (t. j. vlastní Italii a provincii Afriku) a Gallii (t. j. vlastní Gallii, Hispanii a Britannii) obdržel Honorius (395—423). Ve skutečnosti říše Římská nikdy se nedělila na říši Západní a Východní, název Z. c. jest vymyšlen od historikův a jest rovněž neoprávněný jako název říše Východořímské pro říši Byzantskou. I po rozdělení r. 395 existovala pro vrstevníky jen jedna říše Římská, ovšem se dvěma císaři, a když r. 476 Romulus Augustus, poslední císař »západořímský«, byl sesazen, nikdo neviděl v tom zánik říše »Západořímské«, nýbrž jen odstranění jednoho z císařů. Rovněž jest málo správné dívati se na císařství Karla Velikého (800), obnovené od císaře Otty I. pode jménem »svaté říše Římské národa německého«, jako na pokračování říše »Západořímské«. Císařská koruna Karla Velikého jest symbolem útvaru zcela nového.