Ottův slovník naučný/Záliv
Ottův slovník naučný | ||
Zalině | Záliv | Zálivové ostrovy |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Záliv |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 407. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související: | Ottův slovník naučný/Moře |
Heslo ve Wikipedii: Záliv |
Záliv (lat. sinus, rusky zaliv, něm. Meerbusen, fr. golfe, angl. bay, gulf, ital. baia, golfo, špan. golfo, bahia) vzniká tam, kde pobřeží moře nebo jezera svírá úhel menší než 180° (Terstský z.), někdy je to čásť moře spojena průlivem se širým mořem (Perský z.), nebo se uvádí jako samostatné moře (Středozemní moře vzhledem k Atlantskému okeánu). Občas činívá se rozdíl mezi prostranným z-em a sluje u Angličanů golfem (Mexický golf), nebo menším bay. Ale ani toto není ustáleno. Podobně i u nás užívá se často místo z. slova zátoka, která však obyčejně značí záhyb břehu říčního. Z-y vedle ostrovů tvoří dohromady hlavní znaky jednotlivých typů pobřeží a proto mluví se často o fjordech, rjasových z-ech, boddech, kanálových z-ech a pod., což uvedeno při čl. Fjord a Pobřeží. Úzký, dlouhý z. nazýváme někdy chobotem.