Ottův slovník naučný/Wheatstoneův můstek

Údaje o textu
Titulek: Wheatstoneův můstek
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 210. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Č. 4750. Princip Wheatstoneova můstku.
Č. 4751. Wheatstoneův můstek.

Wheatstoneův můstek nazývá se Wheatstonem r. 1833 zavedené rozvětvení proudové k měření elektrických odporů. Proud z článku č rozvětvuje se v uzlovém bodě a a jde větví o odporu r1, r2, r3, r4. V uzlovém bodě c opět odbočuje do větví cd, v níž zapiat je galvanoměr g. Mění-li se na př. ve větvi r3, r4 velikost odporů potud, až ve větvi s galvanoměrem i5 = 0, bude i1 = i4, i2 = i3. Podle druhého zákona Kirchhoffova pak i2r2 = i1r1 i3r3 = i4r4 čili i1r1 = i2r2i1r4 = i2r3. Dělením posledních rovnic mezi sebou dostane se:

Je-li na př. r1 neznámým odporem x, jehož velikost má se určiti, jest

Měřicí přístroje na tomto principu sestrojené jsou úpravy různé. Nejvíce používaný je W. m.drátem (Kirchhoffův, vyobr. č. 4751.) skládající se z platinového drátu ef, asi 1 m dl., přesně po celé délce o stejném průřeze. Po něm pojíždí běhoun c. Zapne-li se do svorek 1, 2 neznámý odpor x, do 3, 4 známý rheostat R, do ab batterie B1 a do cc’ galvanoměr, a pohybuje-li se běhounem c potud, až galvanoměrem g neprochází žádný proud, bude:

Na millimetrové stupnici S možno pak délky ecef odečísti. Siemens a Halske zhotovují W. m. zátkový č. rheostatový, t. j. bez drátu s rheostaty, u kterých změna odporů provádí se vyzátkováním a zazátkováním. — Srv. též Wheatstoneova methoda.