Ottův slovník naučný/Wellington
| Ottův slovník naučný | ||
| Wellingborough | Wellington | Wellington Arthur Wellesley |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Wellington |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 182. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Wellington |
|
Wellington [u͡elingt’n]:1) W., m. v angl. hrabství Shrop (Salop), 15 km v. od Shrewsbury, stan. Great-Western a London- and Northwestern-Railway, má 6273 obyv. (1901); zámečnictví, tov. na železné a bronzové předměty, doly na kamenné uhlí a želez. rudu. — 2) W., m. v angl. hrabství somersetském, 75 km jz. od Bathu, na tivertonsko-tauntonském průplavě a Great-Western-Railway, má 7282 obyv. (1901), pěkný gotický chrám a hospitál Pophamův; tov. na hliněné a vlněné zboží. 4 km na j. na nejvyšším vrchole Blackdowns (334 m n. m.) čestný sloup na památku vévody z W-u, který měl titul podle města W-u.
3) W., hlavní m. britské osady Nového Zealandu, na jz. konci Severního ostrova, při záp. pobřeží Port-Nicholsonu; východiště dvou tratí do vnitrozemí a parolodní stanice pro spojení se Sydneyem, Melbournem a ostatními přístavy novozealandskými, má 43.638, s předměstími 49.344 obyv. (1901). W. je sídlem guvernéra, nejv. soud. dvora, parlamentu, katol. arcibiskupa, anglikánského biskupa, rakousko-uher. konsulátu. Z vynikajících budov uvésti sluší především moderní budovy vládní a parlamentní, 4 divadla, museum, Victoria College a koloniální museum, veřejnou knihovnu, dříve dřevěné, nyní namnoze kamenné. Anglikánská církev má tu pěknou kathedrálu, dále jsou tu 2 katol. kostely a četné modlitebny různých sekt, jakož i lože svobodných zednářů; pět bank, veřejná knihovna, botan. zahrada, několik kollejí atd. Průmysl hledí vyhověti všem potřebám životním, zejména pak jsou tu rozsáhlé závody na konservy masové. V přístavě, jehož hájí tři těžké batterie, panuje čilý ruch. W. byl založen r. 1840, ale vzrůstal pomalu. Ještě r. 1862 měl pouze 4176 obyv., z nichž — což je zvláštnost na Novém Zealandě — byla většina žen. Ale když r. 1876 stal se hlavním městem osady, nastal rychlejší vzrůst, který sice nelze srovnati se vzrůstem mnohých měst australských při zlatonosných polích, ale za to byl pravidelnější a na základech pevnějších.