Ottův slovník naučný/Waterford

Údaje o textu
Titulek: Waterford
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 151–152. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Hrabství Waterford, Waterford

Waterford [u͡atrford]: 1) W., hrabství v Münsteru, při již. pobřeží Irska, hraničící na z. s hrab. Corkem, na v. s Tipperary a Kilkenny a na v. s Wexfordem, má na 1868 km2 87.030 obyv. (1901) proti 196.579 obyv. r. 1841. Členité pobřeží ohrožuje svými četnými úskalími bezpečnost lodí, pouze W.-Harbour, otevřené to společné ústí Suiru tekoucího po sz. hranici a Barrowu, dovoluje přístup hlouběji do vnitrozemí. Pouze při pobřeží šíří se rovina, která na severu přechází brzo v pahorkatinu s úrodnými údolími, kde daří se pšenice, oves, len a brambory. Dostupuje pak největší výše blíže severní hranice, kde se pne pohoří Knockmealdoun do 795 m, Comeragh (791 m). Tu zemědělství ustupuje chovu skotu a vepř. dobytka. Tento dodává nejdůležitější produkty pro vývoz, jako sýr, máslo, slaninu a solené maso. Menší čásť obyvatelstva živí se buď rybolovem anebo přípravou whisky a tkalcovstvím. Hrabství vysílá 2 zástupce do parlamentu. Z předhistorické doby zachovala se hojnost cromlechů a hrobů, zejména proslulá jest jeskyně Oghamská chovající mentury typu oghamského, pro Irsko zvláště rázovitého. Z doby dánské zůstal tu u Ardmoru rath (kruhovitá pevnost).

2) W., hl. m. irského hrabství t. jm., na pravém břehu Suiru, 8 km před soutokem jeho s Barrowem, s nímž pak tvoří 24 km dlouhý W.-Harbour, východiště tratí do Limericku, Kiltenny-Maryboroughu, Lismoru a Tramore, sídlo katol. biskupa, má 26.743 obyv. (1901), úzké špinavé ulice. Nejvzhlednější jest nábřeží, kde se soustřeďuje hlavní ruch, neboť W. je z nejdůležitějších přístavů irských. Z budov vyniká biskupský palác, krásná kathedrála, dominik. kostel sv. Spasitele ze žuly a irského mramoru, protest. kathedrála, radnice a na konci nábřeží vysoká věž Ring nebo Reginalds Tower na místě dánské bašty. W. vyváží hojně plodin, vepř. dobytka, másla, šunek a pod. a provozuje čilý lov sleďův a tresek. Průmysl není značný. — W. nabyl důležitosti až počátkem IX. stol., kdy se stal přední tvrzí dánskou. R. 1690 vstoupil tu na loď Jakub II. po porážce své nad Boynou a město se poddalo Angličanům.